Elisabeth:
Otevřu oči ale toho rozhodnutí hned lituju. Příběh oči aby mi denní světlo nevypalilo oči.
,,Promiň" ozve se Daniel
Cukla jsem sebou ,,co tady děláš?"
,,Proč jsi to udělala Bell?" Zvedla jsem se on mě chytl za ruku ,,neignoruj mě"
Vyškubla jsem se mu a šla dolů ještě než jsem zavřela dveře slyšela jsem jak si povdychl.
Počkat počkat proč jsou otevřeny vchodový dveře.
Koukla jsem se kolem a nikdo tu nebyl divný. Rozběhla jsem se do lesa a sedla si na pařez. Ozvaly se nějaký sirény a pak řev. No a to jsem poznala že je to Daniel a hledá mě. Supeeer. Stejně mě najde podle pachů já za ním nepolezu.
Za mnou zašustilo listí. ,,Proč jsi tady?"
Ani jsem se na něj nepodívala a pokračovala v ignorování.
,,Už jsem se ti omluvil... Já vím neměl jsem to dělat neovládl jsem se"
,,Jo to neovládl a taky jsi to posral. Nikdy nebudu dělat co budeš chtít a nikdy nebudu s tebou"
Po tvářích mi tekly slzy. Byla jsem už zoufalá z toho že jsem zavřená a že nemám svobodu.
,,Neplakej Bell" setřel mi slzu ale já jeho ruku hned odstrčila ,,nešahej na mě!"
Chytl mě za ruku a přitáhl si mě do náruče a já ho obejmula. Byla jsem tak vystresovaná že jsem prostě nepřemýšlela. Najednou jsem uvažovala že mu dám šanci, ale zase co mi udělal on. Odtáhla jsem se od něj a to teplo bylo pryč. Jeho objetí mě zahřívalo u srdce. ,,Dám ti šanci"
Usmál se. Má krásný úsměv. Blééée co to meleš.
,,Půjdeme zpátky?"
Přikývla jsem a on mě chytl za ruku a šli jsme směrem k 'domu' (vězení)
Doufám že se vám to líbilo. Tahle kapitola je trochu kratší.
Jestli chcete další kapitolu dejte 10 hvězdiček.
Xoxo
ČTEŠ
!Nikdy!
RomanceBelle je 16 let a přistěhovala se do malého městečka, aby začala od začátku. Je totiž vlk. . . . Lidé ve městě se báli chodit do velkého tmavého lesa. Říkalo se že tam je smečka, která zabíjí na potkání. . . . ,,Vím že se mě bojíš" chvíli nic neříka...
