!Nikdy!

21. část

DANIEL:

Byla v mé náručí. Nemohl jsem tomu uvěřit, tak moc mi chyběla a i ona přiznala, že jsem chyběl já jí.

,,Pojď půjdeme domů"
Jen kývla.
,,Proč jsi vylezla z toho úkrytu?" Divně se na mě podívala ,,ty nejsi rád?" Zněla smutně.
,, Samozřejmě že jsem rád. Moc jsi mi chyběla"
,,Budu se divit až ti to řeknu, ale ty mě taky" viděl jsem že se zastyděla a sklopila hlavu. Vypadala tak křehce a nevinně.

ELISABETH:

Nevím co se to se mnou najednou dělo. Najednou všechen odpor vůči němu zmizel a nahradila ho láska a touha. Vím co mi udělal a nikdy na to nezapomenu, ale prostě ten týden bez něj bylo jako uvědomění že ho miluju.

O Nikolasovi nic nevím. Zmizel.

Dorazily jsme zpátky domů a šel se mnou do kuchyně kde čekala celá smečka.

,,Naše Luna je zpátky" všichni začali radostně řvát a pískat. Cítila jsem se šťastná.

Doufala jsem že nezmění zase rychle svojí náladu na bručouna. Chtěla bych aby se takhle choval pořád.

,,Jsi připravená na dnešní noc" no a je to tady zase.
,,No víš já nevím"
,,Nebudu hrubý. Slibuju"
,,Dobře"

Na co jsem to kurva kývla. Byla jsem hrozně zaslepená vším co se teď dělo.
Šťastná smečka a sex na který jsem se bála ale přitom se i těšila.

Moje emoce byly jako mixér. Nedokázala jsem rozpoznat co cítím.

XOXO.