23. část

761 40 9
                                    

ELISABETH:

Byl to už dlouhý týden co jsem se vyspala s Danielem.

Nikolas že tím furt neozval. Vůbec nevím co s ním je.

,,Danieli nevíš co je s Nikolasem. Však víš od toho útěku jsem ho vůbec neviděla"
Byla jsem z toho docela smutná, protože jsem mu věřila a teď nevím kde skončil.

,,No víš... včera našli jeho tělo na útesu"

Dech se mi zastavil a srdce začalo bít.
,,Co se mu stalo?!"
,,Nikdo nic neví. Je mi to líto"
Tak proto nepřišel do úkrytu. Někdo ho už dávno zabil.

,,Dane co bude dál?"
,,Jak to myslíš?"
,, To je jedno. Nechtěl by jsi se jít proběhnout do lesa?"

,, Počkej na mě u dveří hned jsem tam"

.
.
.
.

,,Můžeme vyrazit zlato" ,,pojď"

Vyběhla jsem ven a přeměnila se do vlčí podoby a Dan taky.

Bylo to osvobozující běžet takhle po lese jenom my dva.

Jenom my dva.

KAPITOLA DOCELA O NIČEM.
MAM V PLÁNU NAPSAT UŽ JENOM POSLEDNÍ KAPITOLU A TAM SE VŠECHNO DOZVÍME.

XOXO.

!Nikdy!Kde žijí příběhy. Začni objevovat