19. část

847 55 13
                                    

ELISABETH:

Šla jsem po krásném bílém koberci k oltáři. Všichni z Danielovi smečky tleskali, jenom já měla sklopenou hlavu a nebyla jsem schopná se na někoho podívat.

Vzal mě za ruku aby mi pomohl vystoupit na stupínek a zvedl mi hlavu aby jsem se mu dívala do očí.
V mých očích mohl vidět smutek a zradu.

,,Dnes jsme se tu sešly, abychom spojili dvě duše"
Z oka mi ukápla slza, ale Daniel ji setřel.

,,Táži se vás Danieli jestli si berete Elisabeth"
Daniel neváhal a hned řekl ,,ano"

,,Táži se vás Elisabeth berete si zde Daniela"
Chtěla jsem říct ne fakt jsem chtěla, ale Daniel mi drtil v ruce.
,,A-ano"

,,Můžete se políbit"
Nechtěla jsem se ho vůbec dotýkat za to on se mě chtěl dotýkat až moc. Bojím se strašně moc večera. Nikdy jsem si nemyslela že přijdu o panenství v 16ti.
Naklonil se ke mně a jemně mě políbil.

DANIEL:

Byla krásná a kdyby to šlo hned bych si ji vzal, ale vím že na ni musím jít pomalu. Byla celá vystrašená a  celá třepala se.

Všichni nám gratulovali a já jim děkoval za to Bella jen přihlížela a mlčela.

Všichni jsme se potom přesunuly do tanečního sálů kde jsem vyzval Bellu k tanci. Tancovaly jsme spolu a já se na ni nemohl přestat dívat byla jako anděl. Živý anděl na zemi.

ELISABETH:

Jediný co jsem dělala po tom co jsem si zatancovala bylo že jsem jedla. To jídlo do mě padalo jako Němci do krytu.

,,Bello mám plán" uslyšela jsem známý hlas. Nikolas.
,,Niku kde jsi tak dlouho?"
,,Vymýšlel jsem plán tak poslouchej. Nejdřív ti chci říct že to musím udělat rychle a to nejlépe teď když se Daniel baví"
Přikývla jsem.
,,Musíš se dostat k tam těm dveřím ale bacha hlídají je dvě hlídky takže musíš nějak odlákat pozornost. Já jakoby řeknu že mě to tady už nebaví a odejdu. Zatím co odlakáš pozornost já budu už zakrývat pach jak moc to půjde, už mám přichystanej úkryt kde se schováš. Poběžím s tebou takže se vůbec nemusíš bát.
,,Dobře tak už jdi"


Co tě tak kurva Bello může napadnout.
,,Hej mám vám vyřídit od Alfy že máte jít hlídat ke vchodu do domu prej jsou z druhé strany další hlídky"
,,Díky" to bylo nečekaně jednoduché.
Vyletěla jsem ze dveří kde už stál venku Nikolas.
,,Dělej teď musíme běžet jak jen to půjde rozumíš mi"
,,Dobře"

Běžela jsem jak to jen šlo a pak to začalo uslyšela jsem vytí.
Hořely mi packy a už jsem nemohla. Slyšela jsem jak už mě všichni hledají.
Viděla jsem jak Nikolas zakrývá pach jak jen rychle.

,,Bello prosím vrať se" slyšela jsem Danielovo kňučení z dálky. Na jednu stranu mi ho bylo líto, ale já takhle žít fakt nemůžu.

TAK CO ŘÍKÁTE NA NOVOU KAPITOLU? NIKOLAS NEBO DANIEL?
DOUFÁM ŽE SE VAM TO LÍBILO.

XOXO.





!Nikdy!Kde žijí příběhy. Začni objevovat