!Nikdy!

15. část

ELISABETH:

Viděla jsem v Danielových očích smutek, ale bylo mi víceméně jedno teď bylo pro mě hlavní se domluvit s Nikolasem o mém útěku. Když jsem se o tomhle bavila bodalo mně u srdce. V  jednu chvíli mi dokonce chyběl Daniel , ale hned jsem se té myšlenky zbavila.

,,Bell" vytrhl mě z myšlenek Nikův hlas.
,,Cože jsi říkal"
,,Říkal jsem že musíš přinutit Daniela aby ti věřil. Takže až se vrátíš musí se k němu chovat jakoby jsi byla do něj zamilovaná"
,,Ehm..eh nevím jestli to dokážu"
,,Věřím ti"
,,Až ti bude věřit utečeš se mnou do úkrytu kde tě nenajde"
,,No já nevím. Nemůžu tam přeci skysnout  navždy. Ani nevím co tam budu dělat" docela jsem jančila.
Dal mi ruce na tváře ,, budu což tu dobu s tebou".

DOMA:

Šla jsem nahoru do pokoje kde jsem si všimla Daniela ,, už jsem tady" usmála jsem se. Jen se na mě podíval ,,čau".
,,Udělala jsem něco "
,, A víš že jo. Spíš s ním že?" Vyjel po mně.
,,Co tě to napadlo já taková nejsem" teď jsem zase křičela já.
,,Tak proč jsi na něj tak milá a ještě když ho vidíš tak se mu věsíš na krku a na mě jsi odtažitá a drzá".
,,Je milej a aspoň mě neunesl. Kdyby jsi mě poznal a pozval na rande nebránila bych se ale ty jsi mě unesl!"
Byl naštvaný ne on přímo zuřil.
,,Unesl jsem tě protože tě miluju a ty to pořád nedokáže pochopit miluju tě tak moc až bych zabíjel jen proto abych tě ochránil"
Vůbec nevím co mě to popadlo, ale políbila jsem ho.
Hned se mnou spolupracoval. Byla v tom vášeň a chtíč. Lýtkama jsem se dotkla postele a strčil mě na ní.
Začal mi dávat malinké polibky na krk.
,,Zatím to nechci "
,,Dobře " usmál se na mě. Překvapilo mě že nebyl naštvaný.
Chtěla jsem si nalhávat že se mi to nelíbilo, ale mně se to až moc líbilo.

Takže je tu další část. Doufám že se vám líbila. Můžete mi klidně napsat nějaké nápady na pokračování.

Xoxo.