Prolog

430 9 5
                                    


Jmenuji se Adolfa, je mi osmnáct let s maminkou Pavlínou žijeme v Holoubkově a vlastníme holubí farmu.

Nemáme moc peněz, ale mám dost korun na to, abych si koupila lístek na mého oblíbence Lexsteina.

Jdu s mojí nejlepší kamarádkou Vlastou, která má zese hodně peněz, protože obchoduje s vložkami. A také miluje Lexsteina.

Jen doufám, že mi ho ta kráva ošklivá nepřebere. Je na ní až moc starý, je mu totiž 27 a má malého syna Kalyna, kterému je 14. U Kalyna by měla šanci. Slyšela jsem, že je teď volný, jako pták.

Namalovala jsem si velmi primitivní make-up, který se skládal z oranžové řasenky, hnědých očních stínů a rudě červené rtěnky. Tváře jsem si obarvila červenou, protože mám ráda pykaču.

Byla jsem už namalovaná, a tak jsem si vzala šaty, tepláky a bavlněný  svetříkprotože je začátek června a já nechci onemocnět.

A teď už jsem letěla ven, protože už na mě čekala Vlasta ve své růžové Felicii.

Slza spadla na růži | Petr Lexstein27Kde žijí příběhy. Začni objevovat