Wilbur žije

15 2 0
                                    

,,To snad není možné!" zapískám a objemu Wiliho.

Jak ho mačkám, jako hada, tak vykulí oči.

,,Ach Wily Wyli Wili Wyly!" hučím a pořád ho objímám. Třeba jednou bude jako moje náhrada za Péťu, ale to těžko je gay a má přítele Alana Mužíka.

,,Tak to by stačilo!" zařve Wilbur, dotáhne se ode mě a odhodí mě, až spadnu na zrcadlo, od kterého se odpinknu a vletim zpět na něj.

,,Chápu, jseš gay." řeknu provinile.

,,Jsem bisexuál." oznámí mi Wilbur. Bohužel nejsem zas až tak vzdělaná, takže nevím, jakému zaměstnání se teď Wilbur věnuje.

,,Ty už nezpíváš?" řeknu zaraženě a zadivam se mu do jeho zeleno-oranžovo-rudo-žlutých očí.

,,Zpívám." řekne zaraženě. Musí být chudinka šíleně pracovně vytížený. Pracovat jako bisexuál a k tomu zpívánkovat. No není to lehké!

,,Je náročný být bisexuál?" zeptám se opatrně. Nechci ho rozplakat je to citlivý kluk a hodně maká. Aj ve stripsbaru chvilku pobyl.

,,Nevím jak myslíš..." na chvilku se odmlčí. Zřejmě přemýšlí, jak mi to vysvětlit. ,,No víš Adolfko, je to takhle...mám rád ženy i muže a od té doby, co se to stalo Alanovi..." odmlčel se a slza mu stékala po tváři. Už to chápu, bisexuál je uklízečka v obchodě, která jezdí na takovém tom vozíku!

,,Aha...jasně chápu." řeknu chápavě. Musí být náročné objíždět lidi.

,,Ne nechápeš!" okřikl mě. ,,chci ti říct, co se mu stalo." řekne už o něco víc klidněji.

,,Oki."

,,Takže byl pátek 13tého a Alan byl jako každý jiný den v práci. Proud nakupujících důchodců se hrnul všemi směry a Ála se jim snažil vyhýbat. Bohužel marně, jedné mladé 70ti leté dámě spadla kšiltofka aj s vlasy,jako parukou." upřesnil, jak myslel ty vlasy a na chvilku se zastavil.

,,A co dál?" pobídla jsem ho.

,,Alan se snažil vylovit ten klóbrc, ale najednou ho ty štětečky čaply za jeho jemné kudrnaté chloupky na rukách a doslova ho vcucly dovnitř...nikdo ho nikdy od té doby neviděl." řekl a začal plakat, kéž bych tak věděla proč. Dlobala jsem se hlady v nose a tak jsem moc nevnímala.

,,To je mi líto." řeknu smutně.

,,Ani nevíš jak mě, jak se cítím, jak je mi smutno." zašeptá a ukápne mi slza na horkou dlaždičkovou zem.

,,To chápu." řeknu z nevelkým zájmem při trůnění na WC a Wilbur si instinktivně zacpe nos.

,,Zbyly mi po něm jen fotky." řekne a z kapsy vytáhne tři fotografie, které mi následně podá.

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

,,Byli jste krásný pár

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

,,Byli jste krásný pár." řeknu a fotky mu nazpět podám.

,,Byli."řekne smutně a kývne hlavou, je mi ho líto. Musí tu čmuchat žen nelidský smrad, který je ve finále lidský a kvůli své práci, kdy se živil jako bisexuál přišel o lásku svého života, milovaného Alana Mužíka.

Zadívala jsem se mu do očí. Byl smutný, jako Vlasta, když se nemohla 76 dní vykadit a myslela si, že ji prasklo slepé střevo a hovna ji natečou do žaludku.

Asi až teď mi dochází, že je mezi námi něco víc.



Čauky! Napsala jsem novou kapitolu a víceméně bez krutopřísných chyb. Omlouvám se, moc nemám náladu psát s chybama.

A jak se vám Wilbur a Alan líbili jako pár? :)

Slza spadla na růži | Petr Lexstein27Kde žijí příběhy. Začni objevovat