Ukradena Indigem?!

17 4 0
                                    

Šiju uš tů dejs u Pěti Lexsteina. Vůbec mě to tu neba, a když se nad tím zamyslím tak se s ním ani neka.

Raději navžťývim tredlníkovou královnu, mého přítele Humdrumýga.

Zbalyla jsem si do tašky. Obočenku, pudr na prdel, tanka, przenku, erotycké prátlo. A jelo se!

To ero-prátlo si beru, protože Humdrum nemá nic na převlečení. A já potřebuju nějaký domácí oděv.

,,Kočíčku!" volám na svého manšýlka. ,,hlavně neroť, mám spoustu práce a vrátím se až na svátek svatého Dindy." oznámím rychle Pentíkovy. A Pag utecu.

Když jsem za 10293826592 světelných let dorazila k Humdrumovi, rovnou jsme se pustili do dělání trdelníků, nepochybně jsem na sobě měla ten domácí oděv, který mi Vlasta pořídila k vánocům, protože si myslela, že chodím s kamioňákem Adamem.

Humdrum na mě pořád goukal jako ouchyl. Cítila jsem se hrosně negonfordňe. A tak sem ze septala.
,,Co děláž, Humdrum?" optam se.

,,Služí ti to." řeknu Humdrum a kape mu z nosu slynga.

,,Ano." otpovym a dal sy všímam svího...

,,Prozim jednou jeden jediný páreg v roglygu🌭." rekne my povědomí hlaz.

Je to pan doktor Yndygo.

,,Jak ste mě našel?" řeknu vytěženě.

,,Podle gúglu, gúglil jsem a vygúglil jsem vás." řekne chitře Indigo a mě běhá horkovzduch po zádech.

,,Aha..." řeknu a mám strag.

,,Teď musíš se mnou, budu tě vjezňyt, znásilňovat a nakonec tě zabiju a pak tě sním jako koláč." ďábelsky se zasměje INDIGONG.

,,Super." odpovím ,,Humiku! Jeden 🌭."

,,Ano ty moje morčátko." zavolá Humdrum a už hází rohlyk do friťáku.

,,Neunesu tě, tak jdi dobrovolně ty hořťycová kečupnice!" vyhrožuje mi párátkem o velikosti dospělé jagody.

Bála jsem se Indigo vypadal zle, z oka mu tekl hnis, uši měl měsíc nemyte, vlasy jak z friťáku a nos mu zdobily dlouhé zeleno žluté sople. K tomu jeho tlustá postava o tloušťce vychrtlého chrtečka.

,,Ano, jdu." řeknu vyděšeně.

Odchazim v domácím uborku výdejním vokenkem přímo za Indigem. Nevejdu se tam a tak rozbořím Humdrumovo chatu. Naštěstí si toho můj drahý Humdrum nevšimne a dál fryduje.

,,Ty má cukrová vato,máme tu ten pejrek!" volá Humďa.

Nevím kdo to vyzvedne, každopádně já už to nebudu....promiň Humdrume.

Ňů poust super příběhu, neuvěřitelné, že tento příběh má skoro 800 přečtení. Děkujeme ♥️

Slza spadla na růži | Petr Lexstein27Kde žijí příběhy. Začni objevovat