Slza spadla na růži | Petr Lexstein27

Zničené Šaty

Do svadbi my zbývá pár dnů a já se musím začít chytati.

Kukala jsem na júťub a našla Sejrošku, neměla špatný tutoryjál, ale chyběl tomu ten šmrnc který bych tomu dodala já.

Také jsem navštívila svadebny sejlon, ale slušný hovno. Ani prd. Teda možná můj. Šaty nic, samý pro ti hnupné vichrtkliny.

Nakonec jsem se yncpyrovala tímto turoryjálem. Tohle byla tutovka, můj ydejál.

Šaty jsem vybírala s Vlastěnou, ta kuří nožka mě furtřád fotyla a já se smála jako minutá. A musím říct, že ti fodgy jsou moc pěkné a hlavně ve velké kalyťe.

No nejsem jako z růže kvjet? Jsem prostě kočičí noška.

A děvčatům sem šopla něco v nakym bejbi šopu. Oni sou takový moje bejby. Doufám že jim to bude jinak se snát pycnu šunkovou picou.

Jsem ráda, že jsem tak levně a pěkně nakoupila v ňůjorkru. Nevím co bych dělala kdiby jsem ňůjorkr neměla.

,,Cos koupila?" zeptá se nedočkavje Vlasta a už jde k igelitovému pitlýku na odpadki, který jsem našla na cestě, jen jsem se do něj vyprazdnila, pak jsem ho vypraznila a hodila do něj hadry.

,,Na" kynu vlaste hlavou a podám ji malý dvou metrový sajček.

,,Ty to chceš mít do hnědé barvy? Nedomluvili jste se Petroukem na bílé?" zeptá se ta barvoslepá čůza překvapeně.

,,Ale hovno." odvjeťym.

,,Je tam!"

,,Co vole?"

,,Hovno jako kráva." vyvolá Vlasta a šípe ven oblečení a sním vypadne takových pjet kylo bobečků.

,,Se stalo jeje! Perwol to vypere a bude to olrajt!" spoléhám se s velkou nadějí na čistící prostředky.

,,Vole to nepude." zesmutní Vlasta.

,,Tak přihodím Persylu, Koukoríno, Linďor a takové ty voňavé koule jak s nima ta paní chrastila v reklamě." nezoufám any minudku.

,,To nevim." poznamená Vlasta, ale to už mám šaty ve skopiku a drhnu jako smíslů vybavená.

Drhnu trhnu šaty.

,,Vole nejde to, je to k hovnu!" zakřyčím zoufale.

,,Si s tím akorát tak můžeš vytřít prdel." rozpláče se Vlasta a utíká jak blesk.

,,Tak di do prdele." zařvu a švejknu šatem o zem.

,,Maminko, co se děje? A proč to tu tak nehorázně zapáchá?" zeptá se můj slušný sin.

,,Hovno!" zařvu vztekle.

,,Všiml jsem si." kývne Kelynek.

Dál si prohlížím šaty, už nejsou tak hnědé, jsou tmavě béžové.

,,Nechceš je vyrobit?" zeptá se Keloun s nadějí, že mi smí pomoct. ,,Záclon máme dosti."

,,Ano kElýsku." je to prostě můj laskavý krásní šneček.
 
Keli/ynek letěl do pokojku. Bilo slyšet zvuku jak sříhá, kraji, šíje a mlaska. ,,šmik vžm všm vž pž m m m šmik šmak šmik vž šm mmm."

,,Horovo!" zavolá Kelda a já se bojím, že byl kadit a já mu musím utrit prtku. I když mu je 14 prdel si utřýt nejumý.

Hodí P mně panenku.

,,Keldo já potřebuji milyjónkrát vječí." upláknu sy kdiš to vydím.

,,Tak to šorka." řekne síň Kelda poklesle.

,,Celá svadba je zňyčená." roplakám se.