Princ z Asgardu

Král

Po snídani si dala Val dlouhou studenou sprchu, která ji zbavila bolesti hlavy a ještě na chvíli se natáhla do postele. Stejně tady nemá co dělat, tak proč by si ještě chvíli nezalenošila. Z chvíle v posteli se staly dvě hodiny a Val se nakonec líně vykopala z postele. V pokoji nebylo moc co dělat, tak se raději rozhodla projít po zahradách, než se tady kousat nudou. 

Val se pomaličku loudala okolo stromů. Jestli tady budu ještě dlouho asi se nudou zblázním. Přemýšlela. Myšlenky jí proudily všemi směry. Co se právě asi děje na zemi? A jestli pak už Thor a Loki vědí, kde je ten záhadný tesseract. Pomalu kráčela dál, když uslyšela z vedlejší uličky.

,,Válka je na spadnutí. Tesseract se musí vrátit zppátky na Agard, jedině tady bude v bezpečí."

,,Souhlasím otče. Ale Loki si nevzpomíná, kam jej ukryl."

Val v hlasu druhého z mužů poznala Thora.

,,Loki nám jistě lže. Lokaci tesseractu zná, ale nechce nám ji dobrovolně říct. Musíme ho hlídat."

,,To nebude tak snadné, sám víš jak je kluzký."

,,I přes to to uděláme."

,,Také by mě zajímalo, co plánujete s tou midgarďankou? Proč jsi jí vůbec přivedl?"

Val zpozorněla a dál tiše poslouchla Thora a Ódina.

,,Nebyla na Midgardu v bezpečí. Temní elfové to tam srovnali se zemí pár hodin po našem odchodu, ale ještě jsem jí to neřekl." hlesl Thor a Val se podlomila kolena. Její domov byl pryč. Posadila se na lavičku, která se nacházela pár metrů od ní. 

,,Měl bys jí to říct, čím dříve to bude vědět, tím dříve se s tím vyrovná."

,,Chápu, otče."

,,A teď už běž, máš ještě dost práce." poslal ho Ódin.

Val zbytek hovoru nevnímala. Seděla se sklopenou hlavou a přemýšela, jestli elfové zpustošili jenom maják, a jestli neublížili někomu z blízkého městečka. Byl tak zamyšlená, že si ani nevšimla, že se k ní přibližuje sám král Asgardu.

,,Takže ty jsi poslouchala náš rozhovor, že ano?" promluvil Ódina a Val se polekala a vyskočila z lavičky.

,,J-já se moc omlouvám. Byla to náhoda. Nechtěla jsem...."chrlila ze sebe omluvy. Tváře jí pomalu začínaly rudnout. Přeci jenom to byl král.

,, V pořádku, děvče. Nic se neděje. Ale je mi líto, že ses o svém domově musela dozvědět takovýmto způsobem."

,,Jsou alespoň lidé z města v pořádku?" zeptala se.

,,Elfové jsou opatrní a jednají v tichosti. Jestli věděli, že je Loki u tebe, hledali jenom tam. Nechtěli by zbytečně upoutávat pozornost."

Val si oddechla. ,,Tak to je dobrá zpráva." usmála se na něj.

,,A teď když mne omluvíš, mám ještě povinosti." uklonil se jí zdvořile Ódin.

,,Samozřejmě." odpověděla Val a pokusila se o pukrle. Tohle si bude asi muset nacvičit.

Ódin odkráčel a Val zůstala zase sama jenom s kručícím břichem. Byl čas oběda a tak se rozhodla najít si něco dobrého k snědku v paláci. Jakmile se ocitla v chodbě paláce ihned ji odchytla jedna ze služebných a tahala ji k obědu, který strávila s Frigou a příjemně si spolu popovídaly.

*********************************************

Odpoledne se v jejím pokoji objevil Loki. ,, Pojď, něco ti chci ukázat." 

Val se už nějakou dobu nudila a tak s Lokim šla. 

Loki ji vedl do jedné z věží, vysoko po schodech. 

,,Zatraceně, jak vysoko jdeme?" lamentovala Val, jejíž kondice nebyla zrovna nejlepší.

,,Copak, dámu bolí nožičky?" pošŤuchoval ji Loki.

,,Tak nějak." 

Loki, který šel celou dobu před ní se otočil. Jednou rukou ji objal kolem zad a druhou ji zvedl ze mě do náruče.

,,Počkej! To né. Zvládnu to dojít sama. Polož mě na zem." zavískla a snažila se mu vykroutit.

,,Pozdě." ušklíbl se Loki.

Val nakonec rezignovala a doufala, že to není daleko. Taky nemohla uvěřit, kolik síly Loki má, že ji dokáže nést v náručí po schodech.

,,Tak jsme tady." řekl Loki a položil Val pomalu na zem.

,,A kde to vlastně jsme?"

,,Tohle.... " Loki chytil klikou od dveří ,, je studnice vědomostí devíti světů, asgardská knihovna." otevřel dveře a Val nemohla věřit svým očím. Místnost o několika patrech byla nacpaná knihami a její interiér tvořil masivní černý nábytek. 

,,Je to nádhera." hlesla Val s rozzářenýma očima. Loki si všiml jejího nadšení. Věděl, že knihovnu ocení, ale i tak ho její reakce mile potěšila. Málokdo totiž opravdu dokázal ocenit, jaký přínosné a cenné knihy jsou.

,,Proč jsi mě tady vlastně zavedl?"

,,Chtěl jsem se s někým o tohle podělit...víš není moc lidí, kteří to dokážou ocenit. Většina asgarďanů jsou spíše na zbrojírny a hostiny."

,,Hmm to už vím taky." podotkla, protože si vzpomněla na minulou noc s Thorem a jeho přáteli.

,,Můžeš si je jít prohlédnout. Tahle místnost ti bude od teď vždy k dispozici." 

,,Páni... já nevím, co říct..... Díky, Loki."

,,Ale zapomeň, že tě tady budu pokaždé nosit." uchechtl se.

,,To potěšení ti už nedopřeju." pošťouchla ho a vydala se k policím s knihami.