Až po smrti ✔

14.kapitola

*o týden později, den Hope narozenin* 

Celé ráno jsem se vyhýbal Hayley, protože ona tu šílela, že nám něco chybí. Nechybělo. Všechno bylo naprosto dokonalé. Hope dostala nádherné modré šaty, které se rozhodla vzít si na svatbu. Sledoval jsem ji a v tváři jsem měl úsměv. Najednou můj pohled upoutal Kol a Finn, před pěti dny se vrátili. Nechápal jsem to moc, ale očividně to byla pravda. Davina však měla radost, milovala Kola a vypadali spolu až nechutně sladce, což nikdy nahlas neřeknu, protože takové věci já prostě neříkám a nikdy je nezačnu říkat. 

,,Klausi!" ale ne! Hayley! Proč jsem vycházel se svoji ložnice. Já věděl, že nemám vyjít dokud nezačne oslava. ,,Dort je připravený?" zeptala se mě hned Hayley, když ke mně došla.

,,Ano, dort je nachystaný, Freya s Davinou ho dokonce kouzlem zvětšily" odpověděl jsem klidně.

Hayley přikývla, ale nejspíš se to rozhodla jít zkontrolovat, protože rychlím krokem šla do kuchyně. Můj zrak však spadl na Hope, která právě radostně běžela ke dveřím. Proč tam běží? Najednou jsem však pochopil, vrátila se a za ruku držela Caroline a Caroline držela za ruku nějakého kluka, co měl hnědé kudrnaté vlasy a zelené oči. To je ten vlkodlak, Harry, o kterým Elijah mluvil. 

,,Jsem moc ráda, že jsi dorazila, Caroline!" křičela radostně Hope. 

Její oči padly na mě, všimla si mě, všiml jsem si, že chytila toho vlkodlaka ještě víc. Vydal jsem se jejich směrem. Hope se na mě hned usmívala, když jsem k nim došla. Ten vlkodlak ke mně hned natáhl ruku. ,,Ještě se neznáme, moje jméno je Harry Blake."

,,Niklaus Mikaelson, ale říkej mi jenom Klaus, " odpověděl jsem nuceně. Hope najednou odběhla pryč a já jsem se na něho chladně podívala. ,,Co tady dělá on, Caroline. Nebyl pozvaný!" 

Caroline mě probodla pohledem. ,,Volala jsem samotné Hayley a zeptala jsem se jestli se mnou může přijít můj nejlepší kamarád, abych se tu cítila klidně. Ona souhlasila, takže je mi naprosto ukradené, že tobě to vadí, Klausi" štěkla na mě.

,,Jak si toto můžeš dovolit!" štěkl jsem na ni a zhluboka jsem dýchal. Tento den Hope nezničím, ale Caroline i ten její vlkodlačí kamarád za všechno zaplatí!

*** 

Oslava už běžela v plném proudu, Hope si to tu užívala. Zrovna tančila společně s Hayley a Caroline. Ty dvě se k překvapení nás všech usmířily a zapomněly na minulost. Prostě si dnešek chtěly užít společně. Zakroutil jsem nad tím hlavou a svůj zrak jsem přesunul na toho vlkodlaka, který se teď bavil s Jacksonem a Marcelem. 

,,Co tě žere, bratříčku?" vedle mě se objevil Kol a ve tváři měl velký úšklebek. ,,Snad ti nevadí, že si to tu Caroline užívá společně s Harrym a tebe naprosto ignoruje."

,,Sklapni, Kole," otočil jsem se na něho a probodl ho pohledem. ,,Proč nejdeš za svoji drahocennou Davinou?" 

Najednou jsem si všiml, jak Jackson a Marcel povzbuzují toho vlkodlaka, aby něco udělal. On rychlím krokem šel ke Caroline, které zaťukal na rameno a když se na něho otočila, tak ji políbil. On ji políbil?

A ona spolupracuje? No já snad špatně vidím! Byl jsem vzteky bez sebe, bez dalších slov jsem došel k nim, ale chytil jsem Hope za ruku a šel jsem s ní tančit. Caroline už potom tančila jenom s Harrym.

*** 

Naštěstí už oslava skončila. Hope už spala a já jsem popíjel, stále jsem přemýšlel nad tím polibkem Caroline a toho brzo mrtvého vlkodlaka. Sice ji už nechci, ale nechci aby ji měl někdo jiný, chci aby si zažila tu bolest, co jsem zažil já když odešla a v tu chvíli mě to napadlo.

Rychlím krokem jsem mířil do ložnice, kde spala Caroline a ten její určitě ne tak dokonalý přítel. Prudce jsem otevřel a uviděl jsem, že Caroline už spí a ten vlkodlak si utíral mokré vlasy. 

,,Co tady děláš zatraceně, Klausi?" šeptl ten vlkodlak, říkal to naschvál potichu, aby nevzbudil Caroline.

,,Vlastně jsem přišel za tebou," řekl jsem klidně a on se na mě zmateně podíval. ,,Caroline mi zlomila srdce, když odešla. Hodlám ji to oplatit" když jsem to dořekl, tak jsem si kousl do ruky a upíří rychlostí jsem byl u něho a donutil jsem se ho napít, potom jsem mu zlomil vaz. Ušklíbl jsem se a spokojeně jsem odešel z toho pokoje. Bude z něho hybrid.