Až po smrti ✔

19.kapitola

Když jsem konečně dojela domů, tak hned jak jsem otevřela dveře od mého bytu, tak jsem byla uvězněná v objetí od Rose, která měla zarudlé oči. Určitě plakala a já se ji nedivím. Mně se chtělo taky plakat a cítila jsem se teď provinile, že jsem se vyspala s Klausem, když on má podíl viny na tom, že je Harry mrtvý. Harry je mrtvý. Stále tomu nedokážu uvěřit a neuvěřitelně moc mě to bolí. Přála bych si, aby tu dneska stál a usmíval se na mě. Vážně si takový osud nezasloužil. On toho chtěl tolik zažít. Moje oči spadly na moji černou paruku. Už ji nebudu potřebovat podle mě. Moji přátelé vědí, že jsem živá a rozhodla jsem se zajít za čarodějkou, abych věděla na čem jsem. Nakonec čarodějka jim to sama řekla, že jsem živá. Moje vina to nebyla. Ukryla jsem se a svět o mně nevěděl, takže je to jejich vina. Elena by tedy měla být navždy v bezpečí před čarodějkami. 

,,Já tomu stále nemůžu uvěřit, Car. Harry nemůže být mrtvý. Já vím. Znaly jsme ho skutečně krátce, ale přirostl mi tak ke srdci a vy dva jste se k sobě měli. Myslela jsem si, že nakonec skončíte spolu" mumlala tiše a smutně Rose, která se ode mě odtáhla.

Já jsem si povzdechla. ,,Nezasloužil by si to. Měl tu dneska ještě být.  Jak mě ta holčička, Hope, oslavu tak jsme se tam políbili, Rose. Já a Harry jsme se políbili a myslím si, že bychom spolu byli kdyby neumřel. Avšak potom se něco stalo a já tomu nemůžu uvěřit" mnula jsem si nervózně ruce. Nevěděla jsem co na to Rose řekne.

,,Co se stalo?" zeptala se zvědavě Rose a v očích měla ty svoji jiskřičky, které jsem měla tak moc ráda. 

Uhnula jsem pohledem a zadívala jsem se na pár sekund ven. Je to moje blízká kamarádka. Zaslouží si znát pravdu. ,,Ten den, když Harry zemřel, tak jsem se v noci zoufale a zničeně probudila. Brečela jsem a hádej kdo tam přišel."

,,Neříkej mi, že přišel náš původní hybrid" zašeptala šokovaně Rose.

,,Přišel Klaus a byl ke mně milý, potom jsem tam zůstala celý den a byla jsem s Hope, jeho rodina je vážně skvělá. Hayley není taková bezpáteřní mrcha jak jsem si vždycky myslela, Rebekah to samé. No o tom bych neměla teď povídat. Jak jsem se další den loučila, tak se Klaus nabídl, že mi odnese tašku a potom na mě čekal opřený o moje auto. My jsme se dohodli ten večer, že budeme přátelé, ale jak tam stál opřený o moje auto, tak se přiznal, že nedokáže být můj kamarád a já jsem přiznala že nemůžu být jeho kamarádka. Políbili jsme a nakonec jsme se spolu vyspali" rychle jsem znovu uhnula pohledem, abych neviděla Rose a její obličej. Určitě mě teď opovrhuje přece jen Klaus může z nějaké části za smrt Harryho a já se s ním vyspím. 

Avšak ona mě chytila za ruku. ,,Někde hluboko jsem to vždycky tušila, že skončíte spolu, Car. Jak jsi o něm mluvila ze začátku, tak už v ten moment jsem si řekla, že k němu něco cítíš. Po těch pár letech to z tebe trošku odpadlo, ale stejně tam něco bylo a já jsem to viděla. Nemám ti to za zlé. Čas jste si vybrali vážně špatný a to neschvaluji, ale je to tvůj život a já nemám právo ti do toho povídat. Jsi moje kamarádka a já budu tvoje rozhodnutí respektovat" zašeptala tiše Rose a já jsem se na ni šokovaně podívali.

,,Ty jsi vážně nejlepší!" vykřikla jsem radostně a tentokrát jsem to byla já, kdo koho uvěznil v objetí.

*** 

Pohled Klause 

Byl jsem u sebe v pokoji a maloval jsem. Slyšel jsem jak někdo vešel do pokoje a hned jsem poznala o koho jde. Rebekah a Elijah. Sledovali mě a mně se to vůbec nelíbilo. Rozhodl jsem se na ně znuděně otočit a oba mě sledovali zkoumavě.

,,Co na mě tak hledíte?" štěkl jsem na ně hned. 

Rebekah se ušklíbla. ,,Co ty a Caroline? Usmířili jste se?" zeptala se hned a nadzvedla při tom obočí. Skutečně ji to zajímalo. Doufám, že z Rebeky a Caroline nikdy nebudou důvěrně kamarádky, protože by to byla moje jasná smrt a ještě kdyby se k nim přidala Hayley, tak bych rovnou mohl jít hledat bílý dub a zabít se.

,,Rebeko, ptej se trošku slušněji a ne tak okatě," napomenul ji se smíchem Elijah. ,,jaký máte s Caroline momentálně vztah?"

,,Tohle není vůbec okaté," zamumlal jsem otráveně. ,,Usmířili jsme se a myslím si, že je to na dobré cestě. Caroline je moje."

,,Já jsem to věděla!" vykřikla radostně Rebekah. ,,Upřímně dřív jsem ji vážně neměla ráda, ale nějakým způsobem jsem si ji oblíbila a beru ji za jednu z nás. Bude bydlet tady s námi? Jsem si jistá, že hlavně Hope z toho bude nadšená."

,,Sestěhování jsem ji nabídl. Odmítla to. Nejspíš to chápu, ale nelíbí se mi to" zamumlal jsem tiše a promnul jsem si obličej. Jak jsem se tady zatraceně objevil? 

Elijah se taky tvářil spokojeně. ,,Jsem si jistý, že Caroline nás poctí brzy svoji návštěvou pokud se nepletu."

,,Nemyslím si. Chce jít za čarodějkou, co ji donutila zfalšovat svoji smrti. Její přátelé a všichni vědí o tom, že přežila, takže chce vědět co to pro ni znamená" odpověděl jsem klidně. 

Elijah přikývl, že rozumí a Rebekah taky. ,,Caroline s námi bude bydlet!" vletěla do pokoje energicky Hope a začala mi skákat na posteli. ,,Strýček Kol mi řekl, že bude bydlet s námi! To je úžasné!" křičela dál nadšeně.

Já jsem se na ni šokovaně díval, ale potom jsem se musel spokojeně usmát. Toto zní hezky. Caroline bude bydle s námi. Ne, dneska, ale určitě brzy. 

A já se na to skutečně těším.