Až po smrti ✔

2. kapitola

Pohled Caroline.

Seděla jsem u Stefana a Damona doma, nikdo mě však neviděl. Od čarodějek jsem dostala moc, že jsem neviditelná a ukázat se můžu tehdy, když já sama budu chtít. Udělaly to, abych si mohla začít stavět nový život a občas mohla jít navštívit svoje přátelé.

,,Je všechno připravené?" zeptala se stále zničená Bonnie. ,,V baru to je domluvené, že tam potom bude oslava?"

,,V baru je všechno připravené" ujal se slova Matt a já jsem na všechny usmívala. Dokonce tam byla Jo, která už měla bříško, Alarick seděl vedle ní a zamilovaně ji sledoval. Neuvěřitelně moc jsem jim to přála. Jediné co mě mrzí, že nebudu u jejich narození a nebudu jim moct se vším pomáhat, aniž by o tom věděli. Je jasné, že je budu navštěvovat a dávat na ně pozor, aby Jo a Alarick mohli klidně spát.

,,Myslíte, že by Caroline skutečně stála o večírek?" zašeptal najednou nejistě Stefan.

,,Kdyby mně někdo udělal večírek, tak bych byla naštvaná" do místnosti najednou vešla Hayley, která byla majitelka těch slov společně s ní došel i Elijah, jejich ztracená sestra Freya, Rebekah a Klaus, který se tvářil skutečně zničeně a jako kdyby nespal pár nocí pořádně.

Klaus hned došel k alkoholu a nalil si plnou skleničku, v očích měl bolest. Došla jsme k němu a zadívala jsem se mu do očí, ale on hypnotizoval moji fotku. Dala bych dokonce ruku do ohně za to, že jsem tam uviděla slzu. Najednou prohlásil, že musí jít na vzduchu a odešel. Sledovala jsem ho. Došel do lesa, kde jsme se spolu poprvé vyspali a téměř se tam složil. Rozhodla jsem se, že se mu ukážu.

Zviditelnila jsem se a sedla jsem si vedle něho. ,,Běžte pryč!" zakřičel naštvaně, ale nepodívala se na mě.

,,Myslela jsem si, že mě budeš chtít vidět," řekla jsem klidně a on se na mě šokovaně podívala. ,,Zvláštní místo jsi si vybral. Tady jsme měli svůj první sex. Hluboké vzpomínky?" ušklíbla jsem se.

,,Caroline, já myslel, že jsi mrtvá" zašeptal tiše Klaus a sáhl mi na tvář.

,,Přijdu ti mrtvá, Klausi?" pousmála jsem se. ,,Jediné co přeji, abyste všichni byli šťastný. Chybíte mi" zašeptala jsem a taky jsem ho pohladila po tváři.

On se mi zadíval do očí. ,,Jenomže to bolí, já k tobě skutečně něco cítil" zašeptal tiše Klaus.

,,Musíš být silný, jsi nakonec Niklaus Mikealson, ten nejsilnější. Zamiluj se, buď dobrý otec pro Hope a hlavně buď šťastný. Sbohem, Klausi" zašeptala jsem upřímně a zase jsem se zneviditelnila.

Klaus se potom zmateně rozhlížel okolo sebe. ,,Skutečně bych měl přestat pít" zamumlal a upíří rychlostí odešel.

***

Můj pohřeb proběhl v klidu. Bonnie plakala a byla schovaná u Jeremyho v náruči. Damon vypadal taky smutně, Rebekah si dokonce utírala slzu a prohlásila, že mě vlastně měla ráda a byly bychom super, neporazitelný Barbie team, na což Elijah, Klaus, Damon a Stefan řekli, že díkybohu nás to nenapadlo dřív.

,,Tak na Caroline!" křikla Rebekah a dala skleničku nahoru, všichni byli teď na mém večírku.

Najednou tam vešla zmatená Elena, ale toho si zatím nikdo nevšiml. ,,Co se stalo Caroline?" zašeptala tiše a potom si všimla, že tam je Bonnie a ještě se zatvářila víc šokovaně.

,,Eleno?" zašeptal šokovaně Damon.

***

Pohled Klause

Potom co se tam objevila ta dvojnička, tak jsem se já a moje rodina rozhodli už vrátit domů. Byli jsme tam už dost dlouho a hlavně jsem byl na pohřbu svoji lásky, nepotřebuji být součástí této oslavy, neoslavy a proto jsme se rozhodli odjet domů.

,,Jak se cítíš?" zeptala se mě tiše Hayley, když jsme nastupovali do auta. ,,Vím, že jsi ji miloval."

,,Poprvé po několika letech se cítím skutečně zlomené, Caroline je mrtvá. Slíbili jsme si, že já budu její poslední láska" zašeptal jsem tiše a promnul jsem si obličej.

Hayley se na mě soucitně podívala. Ona sama si touto bolestí teď procházela. Přišla o Jacksona.

***

Chtěl jsem si jít lehnout, když se najednou otevřely dveře a do nich vešel můj krásný přízrak Caroline. ,,Myslím si, že bych se obešla bez té oslavy, co udělali moji přátelé" řekla jemně a sedla si vedle mě.

,,Proč se mi ukazuješ, Caroline?" zeptal jsem se tiše.

Ona se na mě usmála. ,,Protože ty si to nejvíc přeješ, abych tu byla s tebou. Nejvíc mě potřebuješ, Klausi" zašeptala tiše.

,,Neochránil jsem tě před smrtí" zašeptal jsem zoufale.

,,Přijdu ti mrtvá?" zasmála se a vstala. ,,Uvidíme se později, ale teď si odpočiň, ano? Dobrou noc" najednou byla pryč. Jako zjevení opět zmizela a já jsem znovu probodl smutku, ale dal jsem na její slova a skutečně jsem do několika minut usnul.