Nejste jediní (Fred Weasley, George Weasley)

Mrzimorští

Anne a Jessica seděli u okna jednoho z mnoha kupé, a povídali si. Ještě otevřeli okénko aby se mohli rozloučit  se svou babičkou.

Když už jeli nějakou tu chvíli najednou někdo otevřel dveře. Stál tam vysoký hnědovlasý kluk a vedle něj o něco menší blonďák. "Ahoj, můžeme si sednout k vám? Všude jinde je narváno." Promluvil ten vyšší.

"Jo jasně proč ne," odvětila Jess. Anne se na ně jen podívala a nic neříkala. Stále měla ještě špatnou náladu k vůli Fredovi.

"Já jsem Cedric Diggory" představil se hnědovlasý kluk a sedl si vedle Anne. "A já Thomas Abbott" řekl druhý a posadil se naproti svému kamarádovi, hned vedle Jessici.

"Jessica Taylorová" usmála se Jess načež všechny pohledy padly na Anne která byla myšlenkami někde úplně jinde. Přemýšlela jak se pomstít Fredovi za to co jí udělal. 

"Ann? Jsi tu s námi?" promluvila po chvilce ticha Jessica. To už začala Anne zase vnímat. "Um... omlouvám se, jak že se jmenujete?" vypadlo z ni nakonec. "Cedric Diggory" "Thomas Abbott" řekli ji oba znovu svá jména. "Já jsem Anne Taylorová" odpověděla jim Ann a opět se chystala vrátit ke svým myšlenkám.

"Dobře... a je vše v pořádku?" Zeptal se pro jistotu Cedric "Já jen že jsem vás viděl na nástupišti a to jste se obě ještě smáli. Skoro jste mi připomínali... No to je jedno." "Jo v poho, jen mi jeden kretén zkazil celý den." Odvětila nevesele Anne. 

"Ann kašli na něj, tak dlouho jsme se na dnešek těšili. Tak si to nezkazíme nějakou hádkou. Pomstu vymyslíme jakmile dorazíme do Bradavic." Mrkla na ni Jessica. Anne se  v hlavě zasmála tomu jak ji její sestra v podstatě vidí do hlavy, "Tak dobře." 

Po chvíli povídání o všem  možném Jessicu napadalo, "A co famfrpál? Hráli jste ho někdy?" Cedric se jen zasmál, "Jo já už ho hraju nějaký ten pátek, jsem chytač v Mrzimorském týmu." Obě sestry se usmáli, Famfrpál je vždy moc zajímal, už od malička ho sledovali. Sice ještě nikdy na koštěti neletěly, ale jednou by rády hráli za kolejní družstvo.

Ještě hodnou chvíli si o tom povídali. Najednou se otevřeli dveře a stála v nich stará paní. "Něco na zub milánkové?" optala se jich s úsměvem na tváři. "Ne díky" odpověděl Cedric, "Ne" odvětil Thomas. a dvojčata si také nic nekoupila. Než ale stačila paní zavřít dveře vecpala se do nich hnědovlasá dívka s hustými hnědými vlasy, asi stejně stará jako Anne a Jessica, a vedle ní stál nějaký ubrečený kluk s kulatým obličejem.

"Ahoj neviděli jste tady žábu? Tady Nevill ji ztratil." všichni jako na povel zakroutili hlavami. "Dobrá tedy. Jo a být vámi se převléknu, za chvíli už tam budeme." jakmile to dořekla okamžitě odešla. "Tss... se tady necháme komandovat od nějakou prvačkou," postěžoval si spíše pro sebe Thomas.

"No tak my vás tu asi necháme ať se můžete převléct, ne?" řekl Cedric a podíval se na Thomase. "Ne v pohodě nikam nechoďte," řekla okamžitě Ann, "my už jsme převlečené, už jen hábit," doplnila ji Jessica, ale to už začal vlak zastavovat.

"Tak se uvidíme ve velké síni," řekl Thomas a vstal, Cedric ho napodobil a odešli z kupé.

"Jess?" Řekla po chvíli ticha Anne. "Jo?" Podívala se na ni Jessica. "Co když nebudeme společně na koleji?" Zeptala se jí Ann. Jessica se tomu jen zasmála, "jasně že budeme, a i kdybychom nebyli tak taková věc nás přece nerozdělí." Objala svou sestru a společně opustili vlak.

"Všichni prváci sem!" Zakřičel někdo přes celé nástupiště. Anne a Jessica se ohlédla za zdrojem toho zvuku a spatřili obrovského chlapa s černými vlasy a vousy. Měl na sobě špinavý potrhaný hábit.

"Všichni prváci pojďte za mnou!" řekl znovu, a tak se i Anne a Jessica vydali za ním.

Šli dolů po nějaké úzké pěšině a všude okolo byl les. "Za chvíli už uvidíte Bradavice," oznámil jim obr. Najednou se před nimi objevilo velké černé jezero. Na protější straně na vrcholu vysoké hory se tyčil obrovský hrad se spoustou věží.

"Nastupte si po čtyřech do člunů" křikl a ukázal na loďky které byli na břehu jezera. Sestry se posadili do jednoho a dál němě pozorovali okolí. Až když se loďky vydali následovat tu v níž seděl obr, postřehli že s nimi v loďce sedí i někdo další.

"A-ahoj, já... já jsem Hannah Abbottová," pousmála se na ně nervózně dívka s blonďatými copy. "Počkat! Ty budeš ta Thomasova sestra, jak se o ní ve vlaku zmiňoval, že jo?" vyhrkla na ni Anne. "Ehmm... no... jo," dostala ze sebe Hannah kterou to zjevně dost vyvedlo z míry. 

"Vy se zná - jo potkali jsme ho ve vlaku." Přerušila ji Ann a dál se na ni zářivě usmívala, "My jsme Anne a Jessica Taylorovy," řekli obě naráz. Jessica se na ni ještě usmála stejně zářivě jako její sestra. 

Dál už nikdo neřekl ani jediné slovo a jen pozorovali obrovský hrad na obzoru.

"Sehnout hlavy!" zařval obr ze předu a všichni tak naráz udělali, aby bez potíží propluly clonou z břečťanu, za níž byl i na přední straně útesu široký otvor. Loďky pluly temným tunelem, až dopluly do podzemního přístavu, kde se s nemalými potížemi vyškrábali na břeh plný kamení a oblázků.

"Poslechni ty tam! To je tvůj žabák?" zeptal se obr toho ubrečeného kluka co právě vystartoval ze člunu. "Trevore!" vykřikl šťastně a už si ho bral do ruky. Pak už jen šplhali strmou pěšinou  ve skalách, až konečně stáli před hradem.

Shlukli se před mohutnou vstupní branou z dubového dřeva. "Jste všichni" Ty tam, máš toho svýho žabáka?" obr zvedl svou velkou pěst a třikrát zabušil na hradní bránu.