Nejste jediní (Fred Weasley, George Weasley)

První zápas

Od prvního dne školy už uplynul měsíc a byl tu den prvního Famfrpálového zápasu Nebelvír proti Zmijozelu. Harry se stal novým Nebelvírským chytačem kvůli Malfoyově nezdařenému pokusu Harrymu zapříčinit školní trest. Terry se také začal více projevovat a jak Cedric říkal byla s ním opravdu legrace, navíc podobně jako sestry fandil Holyheadským harpyjím, z čehož měli velkou radost. Většinu času trávili tihle čtyři spolu samozřejmě ještě s Thomasem který byl všude tam kde byl Cedric. Dříve byli jako nerozlučná dvojka, teď se z nich stala nerozlučná pětka. Spor mezi dvojčaty Weasleyovými a Taylorovými pořád trval, každou chvílí si dělali naschvály, pomalu se stávalo tradicí že Anne měla chuť je oba přetáhnout nejbližší možnou věcí a odpálit je na druhou stranu světa. Pro ně to byla válka o místo největších vtipálků v Bradavicích, ale všichni ostatní z toho měli jen zábavu.

Bylo ráno a velká síň už byla plná studentů kteří snídali. Byla sobota takže nikdo nikam nespěchal, sestry opět seděli u Nebeského stolu společně s Cedricem, Thomasem a Terrym.
"Komu vlastně budete fandit, my dvě to máme jasné ale co vy?" Nadhodila Anne a dál se věnovala svému jídlu.

"Já stoprocentně Nebelvíru" odpověděl své kamarádce Terry. "Já taky" dal mu za pravdu Thomas a zakousl se do jablka. "Kdo by fandil Zmijozelu?" zeptal se Cedric s úsměvem, "Ti co tam patří" odpověděla druhá z dvojčat, která do teď nemluvila. "Co ty víš třeba bude Draco fandit nám" nasadil Thomas sarkastický tón, "To budou dřív z Anne a Freda kamarádi" pohlédl s úšklebkem na zmiňovanou Cedric, "Máš pravdu. Nemožný" odkývala to Jessica a všichni se  zasmáli.

"Myslíte že máme šanci na výhru s Weasleyma jako odrážečema?" napadlo Anne, když dojedla svou snídani, "Jasně že jo. Ti dva jsou jedni z nejlepších." snažil se ji přesvědčit Cerdic jako zkušený hráč Famfrpálu. "Já ti nevím" pochybovala Ann a stejně jako její čtyři kamarádi vstala od stolu a vydala se pryč z Velké síně.

"Připadá mi že jsme mezi vámi strašně malé." promluvila po chvíli chůze chodbou Anne a pohlédla na Cedrica s Thomasem kteří byli o dobrých 20 cm větší. "Ale vždyť vy jste maličké" zasmál se Thomas, "Však jste o 3 roky starší" hájila jejich drobnou postavu Jessica, "Nebojte časem se to ztratí. Za dva nebo tři roky už to ani nepoznáte." usmál se mile Cedric a tak jako ostatní zahnul za roh s úmyslem dostat se na hřiště.

Venku bylo dost chladno takže všichni byli nabalení ale přesto už seděli na tribunách i když zápas měl začít až za delší chvíli. "Uvidíme se po zápase!" Loučil se už Terry a Cedric s Thomasem už taky chtěli jít, "Kam byste chodili?" Zarazila je Anne," fandíte přeci Nebelvíru tak proč byste neměli sedět na našich tribunách!" Dovysvětlila Jessica se stejným odhodláním jako její dvojče je tam klidně i propašovat. Thomas se jen pousmál, stejně jako Cedricovi mu už za tu dobu došlo že když si ty dvě něco usmyslí tak se jen těžko dají přemluvit.
Po chvíli kdy Terry ještě protestoval že by si přece jen měl sednout ke své koleji se usadili do druhé řady na Nebelvírské tribuně a čekali až zápas začne.

"Koukejte už jdou!" vykřikl Terry když hráči vyšli na hřiště, pak se však rychle skrčil a začal se rozhlížet kolem sebe jestli si ho někdo nevšiml. "U Merlina Terry, za to že se sedíš na jiné tribuně školní trest nedostaneš, tak si užij zápas," zasmál se Cedric a poplácal Terryho po rameni. "Tss jak si vykračujou," pronesla Anne která jako první vyhledala očima ty dva zrzavé mrakodrapy. "Neříkej mi že ze všech 14ti hráčů co tam jsou, jsou oni dva jediným kteří tě zajímají." poznalmenal Thomas "ale kde pak zajímají mě všichni z našeho skvělého týmu, zajímají mě naší skvělí střelci Angelina, Katie a Alice, zajímá mě náš nejmladší chytač Harry a náš úžasnej kapitán Oliver Wood, bez urážky Cedricu ale kolej je kolej," Diggory jen kývl hlavou že je to v pohodě a Anne pokračovala ve svém dialogu "ale opravdu jediný kdo mě nezajímá jsou Fred a George Weasleyovy, ty sleduju jen pro to že až něco skazej tak jim to v metu pěkně do ksichtu." Domluvila Anne a když uslyšela píšťalku Madame Hoochové začala se věnovat zápasu.