Nejste jediní (Fred Weasley, George Weasley)

Terry Boot

Jakmile nastal čas oběda došli dívky do Velké síně a sedli si na volné místo u stolu Nebelvíru. Dvojčata vedle sebe a naproti nim Hermiona vedle které seděl po pravé ruce Harry a po druhé Ron.

Mlčky si nandali jídlo na talíře a jedli to na co měli zrovna chuť

Anne se zrovna chtěla napít skleničky vody, když v tom ji někdo v rychlosti zakryl oči. Lekla se ho a pití na sebe celé vylila. Všichni se na ni podívali, což již mohla vidět, protože dotyčný za ní ji odkryl oči a začal se hlasitě smát, tak jako ostatní přítomní.

"Můj bože! Ať jsi kdo jsi připrav se na smrt." křikla podrážděně Anne ale v jejím hlase byl slyšet přidušený smích. Na to se otočila dozadu na člověka co to celé zavinil a naštvání ji okamžitě přešlo.

"Cedricu!" řekla nadšeně a na tváři se jí rozlil úsměv. "Ahoj Anne" usmál se na ní a pak pohlédl na její sestru. "A já jsem vzduch nebo co?" zeptala se s úsměvem Jessica. "Jasně že nejsi. Nazdar Jess." "No čau" zasmála se a pohlédla na svou sestru která se snažila vyždímat si oblečení. Ano až tak mokré bylo.

"Příště si prosím vyber vhodnější chvíli na příchod." zasmála se "ale ráda tě vidím." promluvila Anne a pohlédla na osoby stojící vedle Cedrica. 

"Jé ahoj Thomasi ani jsem si tě nevšimla" ten se nad tím jen zasmál "No jo no vedle Cedrica jsem jako vzduch" povzdechl si ale nic si z toho nedělal. "Ne vážně promiň i tebe moc ráda vidím." omlouvala se Ann. "V pořádku."

"A ty jsi?" Pohlédla Jessica na třetího kluka stojícího před nimi. Byl výrazně menší jak Cedric nebo Thomas a vypadal i mladší a měl kratší hnědé vlasy. "Já jsem Terry Boot. Z Havraspáru, chodím do stejného ročníku jako vy." představil se dvojčatům a nervózně přešlápl z jedné nohy na druhou. "Těší mě já jsem Jessica a tohle je moje sestra Anne." "Jo já vím. Kluci o vás mluvili  taky jsem zaslechl že prý jste ráno připravili žertík pro Weasleyovic dvojčata." zapřemýšlel nad svými slovy a těkal pohledem všude možně.

Sestry se na sebe podívali a obě se ušklíbli načež obrátili pohled na kluka kterého právě poznali. "Páni to už se to doneslo až do Havraspáru jo?" řekla po chvilce Anne a její sestra pokračovala "čekala jsem teda dřív Zmijozel ten se o Nebelvír jak jsem tak slyšela zajímá o dost víc."

"Máte pravdu ale tady nejde o koleje tady se zajímáme my o vás a tak se to dozvěděl i Terry." vysvětlil jim to Thomas. "Ou tak to je fajn hele odkud se vůbec s Terrym znáte?" napadlo Anne. "Skrz rodiče jsou to kamarádi už od doby co chodili do Bradavic." vysvětlil dívkám Cedric a sedl si vedle Anne zatím co Thomas vedle Jess a Terry vedle něj. 

"Nevadí že jsme si sem sedli?" zeptal se pro jistotu potichoučku nejmladší z právě příchozích kluků. "No já nevím nám to nevadí a jestli se to smí tak budeme rádi když tu zůstanete" zapřemýšlela Jessica a koukla ne svou sestru která se zájmem pozorovala onoho kluka se kterým se sotva stihla seznámit.

"Nemusíš být nervózní my tě nekousneme" usmála se na Terryho přívětivě Anne. "On je takový ze začátku vždy, ale když se s vámi bude znát déle věř že je s ním vážně legrace" odpověděl místo něj Cedric a pustil se společně s ostatními do jídla.

Dívky si až teď všimli že byla Hermiona a stejně tak Harry s Ronem pryč. "Páni ani se nerozloučili" podivila se Anne, "No jo se nediv když jsme se s nimi vůbec nebavili" odpověděla jí její sestra a odložila příbor na stůl vedle již prázdného talíře.

Po chvilce kdy měli všichni dojedeno promluvil Thomas "Nechceme se jít někam projít? Pokecáme." Všichni si vyměnili pohledy "Dobře budu ráda" odpověděla mu potěšeně Anne. "Já taky" přidala se k ní Jess a na to se všichni postavili, vzali si pár svých věcí které měli různě položené nebo poházené a vydali se pryč z Velké síně.

Nakonec jsme se rozhodli, že budeme kapitoly vydávat každý týden v úterý a pátek. Přiblížně takhle dlouhé, ale některé budou i delší.