Nejste jediní (Fred Weasley, George Weasley)

Zamilovaný Percy

"O čem to mluvíš Frede? To je přece Jessica, koukni na svetr," nechápal svého bratra Ron. 

"A ty koukni na její krk. Má snad Jessica vlevo na krku pihu?" řekl Fred a se samolibým úšklebkem sledoval reakci Anne. Té rychle vystřelila ruka ke krku a zakryla znaménko, které ji mimo jiné před chvíli prozradilo. 

Chtěla mu něco odseknout, ale nic vhodného ji nenapadlo, a tak se s nesouhlasným zabručením prudce otočila a odešla zpět do pokoje. Percy z toho byl celý vedle a momentálně nic nechápal. Jessica se na všechny usmála a odcupitala za svou sestrou.

💠💠💠

Dny plynuli jako voda a po pár hádkách mezi Nebelvírskými dvojčaty začala opět škola. Dívkám začínalo být podezřelé, jak moc se okolo nich Percy motá. Přesněji okolo Jess. Vždy je pronásledoval po chodbách. U jídla si sedal co nejblíže to šlo, až několikrát zasedl místo Cedricovi či někomu jinému. Jednou Jess připravila na hodině lektvarů pro prváka ze Zmijoelu na židli špendlíky, Percy se to dozvěděl, ale nijak ji za to nepotrestal. 

"Konečně chvilka ticha," vydechla Anne když za nimi zavřela její sestra po dlouhém dni dveře od pokoje. "Co se děje?" zvedla Hermiona hlavu od knihy a pohlédla na dvojčata. "Percy se děje," přešla Anne ke své posteli a sedla si na ní. "Nedá nám chvíli pokoj," stěžovala si Jessica stále stojící vedle dveří. 

"Zase jste dostali trest?" ptala se dál Hermiona. "Právě že ne. Chová se jak kdyby se do Jess zabouchl," zamyslela se Anne. "Třeba jo," pokrčila rameny Hermi a odložila svou knihu na stoleček vedle postele. "O tomhle nebudeme mluvit ano? Nedává to smysl," zakroutila hlavou Jessica a přesunula se ke své posteli, na kterou si následně lehla. 

"Takže abych to správně pochopila, tak jste mrzuté k vůli tomu, že vám nedal Percy školní trest?" zamračila se Hermiona a dívky se nad tím zamyslely. "Máš pravdu," odsouhlasila to Ann. "Nebudeme to řešit" pokračovala ve větě Jessica. 

"A co Harry a Ron?-"

"-poslední dobou se s námi moc nebaví.-"

"-Neděje se něco?" pohlédli pochybovačně sestry na jejich hnědovlasou kamarádku a ta se lehce ošila. "Ne vše je v pořádku," pokusila s Hermiona o úsměv a dívky jí na to skočili. "Dobře, tak pojďme na večeři" vyskočila z postele Anne a už si to pelášila pryč z pokoje. 

"To se na toho Cedrica tak moc těšíš?" ušklíbla se Hermiona a vydala se za ní. "Nejen na něj, i na Tomiho a Terryho" otočila se na ní Anne, když sešli schody a šla chvíli pozadu. To ale nebylo chytré, protože o chvíli později narazila do zdi vedle dveří, které vedou pryč z Nebelvírské místnosti a nahlas zapištěla. 

Z druhé strany místnosti se ozval smích dvou identických studentů. "Jo fakt moc vtipný Weasley" protočila očima Anne když zahlédla dvojčata. "Si piš holka" smál se dál Fred. "Nemám čas se tu s vámi hádat, spěcháme na snídali" otevřela Anne dveře. "Na snídani?" řekli nastejno Fred s Georgem a koukli se na sebe. "Eh chtěla jsem říct na oběd - teda večeři" plácla se do hlavy Anne a vyšla ven.

"Ahoj Jess!" zaslechli dívky ten otravný hlas, tak nahlas až se za ním ostatní studenti otočili. "A je to tu zase" protočila očima Jessica a dělala jako by nic neslyšela, i když věděla, že je to zbytečné. "Jak jsi se dnes měla?" optal se Percy, když dvojčata doběhl. "Myslím že to moc dobře víš" řekla Jessica, "dnes jsi se jí na to ptal už osmkrát" pokračovala Anne znuděným hlasem.

Percy nevypadal, že by ho jejich poznámka nějak zranila a dál si to vedle nich s úsměvem vykračoval. "Můžu si ve velké síni sednout vedle tebe Jessico?" usmál se na ní a jí se chtělo zvracet. "Ne," řekla jednoduše Jess a přidala do kroku. 

Za Percyho stálých otázek nakonec došli do velké síně, kde Anne s Jess rychle přiběhli ke svým přátelům a vecpali se mezi Terryho a Thomase, aby se vedle nich už nikdo nevešel.

"Co blbnete?" rozlil se Thomasovi na obličeji široký úsměv, hned jakmile dívky uviděl. "Ále Percy se nám zabouchnul do ségry" zachichotala se Anne a dostala za to pěkný pohlavek od své sestry. "Takže nápadník jo?" přidal se do rozhovoru Cedric, když si opřel hlavu o ruku položenou na stole a koukl na Jessicu. "Buďte zticha, nebo se ráno vzbudíte v zapovězeném lese," řekla naštvaně Jess a už si nandavala jídlo na talíř. Všichni ostatní nad ní zakroutili hlavami, ale museli uznat že jí to opravdu nezávidí.

"Ahoj Jessí" přisedl si naproti dvojčatům Percy odhodlaný si se svou vyvolenou povídat, až do skonání světa. "Jessí?" vyprskl smíchy Terry a pití, které právě pil vyprskl na naproti sedícího Percyho. Všichni až na Jessicu se začali dusit smíchy jak k vůli oslovení Jess tak i k vůli vodě, kterou Terry Percyho smočil.

"Hezká trefa" poplácala Anne Terryho po rameni, když se pomalu přestávala smát. Percy se na něj vražedně koukal, ale pak přesunul svůj zamilovaný pohled k Jess, na kterou by byl schopný se dívat hodiny. Jí jeho pohled nebyl vůbec příjemný, spíše naopak. Raději by teď pomáhala Filtchovi s leštěním všech pohárů na škole, než sedět tady v blízkosti namyšleného Percánka.

Když dal Percy svou ruku na tu její došli Jessice nervy. Prudce se zvedla, nezapomněla prásknout do stolu a naštvaně odešla pryč z Velké síně. 

"Udělal jsem něco špatně?" stočil svůj pohled Percy na zbylé čtyři. Cedric už chtěl říct že se na to ještě ptá ale předběhla ho Anne: "Jasně že ne. To je znamení lásky váš?" mrkla na něj a on se zářivě usmál. "Super," zvedl se a pelášil za Jess, kterou už bohužel nenašel, protože běžela rovnou do pokoje.

"Za to tě bude zbožňovat," promluvil Thomas s pohledem stále upřeným na místo, kudy před chvílí pelášil Percy za Jess. "Si piš" usmála se Anne a vidličkou hodila Cedricovi a Terrymu do obličeje bramborovou kaši. 

"Hele!" ozvalo se najednou od obou napadených. 

"Hele!" ozvalo se najednou od obou napadených. Terry bleskurychle popadl hrášek a hodil ho Anne do vlasů. Cedric na ní vychrstl své pití a ona mu to oplatila masem do čela. „Já jsem tu taky" zamával nad hlavou rukou Thomas. „Promiň, tak aby ti to nebylo líto" vzala do ruky Anne kus ryby a hodila ji na Thomase.

Začala bombardace jídlem na Anne ze všech stran. Ve chvíli, kdy byla celá umazaná od různých druhů jídla a kluci na tom nebyli o moc lépe ji něco napadlo. Vzala lžíci a hodila jí zeleninový salát přímo na zrzavá dvojčata sedící opodál.

„Co to?!" vykřikl Fred s Georgem nastejno a otočili se na místo odkud zelenina přiletěla. „Tak bitka večeří jo?" ušklíbl se Fred „To se mi líbí," napodobil ho George. 

U Nebelvírského stolu lítali vzduchem různé druhy jídla. Od masa přes zeleninu a ovoce, až k různým přílohám. Ostatní studenti se kryli buď sešity, které si někteří vzali sebou, nebo talíři, aby nebyli úplně špinavý. 

Najednou Freda s Georgem chytil zezadu za vlasy a stáhl pryč od stolu. V tu samou chvíli vzal někdo za ruce Anne a Terryho a Cedrica a Thomase. Snape si rozhodně vybral bolestivější způsob zastavení bitky než jeho kolegové a vypadal, že si přímo užíval, když dvojčata Weasleyovi vykřikli bolestí. Profesorka McGonagallová si vybrala méně drastický způsob a proto Anne ani Terryho nic nebolelo. Profesor Quirell jen tak tak svýma roztřesenýma rukama odtáhl dva kluky ze čtvrtého ročníku. 

"To stačí," promluvil naštvaným hlasem Snape. "Strhávám Nebelvíru i Mrzimoru za každého šest bodů." oznámil všem a profesorka na to radši nijak nereagovala. "Teď už se běžte umýt!" zakončil to a za vlasy zatáhl dvojčata směrem ke dveřím z Velké síně. Ostatní dva profesoři pustili své zajatce a všech šest jich společně opustilo místo konání večeře.

Ahoj, tak tu je nová kapitola. Sice pozdě, ale přece. Je toho teďka hodně, ale budeme se snažit vydávat zase v úterý a v pátek. Hned teď mažu psát další kapitolu aby mohla zítra, nebo o víkendu vyjít.

Asi si teď říkáte co jsme to s Percym udělali ale má to jednoduché vysvětlení, které se brzy dozvíte. Schválně, co typujete že to způsobilo? Dozvíte se to zřejmě v příští kapitole, nebo až v té další. 

Jestli se vám kapitola líbila, můžete napsat nějaký ten komentář, nebo pro příběh hlasovat.