~
„Přiběhl ke mě a kousl mi do ruky a začal sát z mé ruky, která byla celá od krve."
~
Myslela jsem, že umírám. Neměla jsem žádnou naději...
Někdo mi přidržel ruku na pusu, z té ruky tekla tekutina, já si vzala tu ruku blíž k mým rtům a začla sát tu tekutinu.(Nevěděla jsem jak to napsat xD, nehejtěte mě.😂)
Po chvíli jsem omdlela..slyšela jsem jen hlas, který na mě mluvil.
Z pohledu Dominika;
Sakra co jsem to udělal, sakra tohle se nemohlo stát. Mohl jsem ji zabít, kdybych nepřestal..byla by mrtvá.
Co jsem to za kreténa, proč jsem to udělal. Dokola jsem si opakoval tyhle slova. Myslím, že mi z toho praskne hlava. Dal jsem jí vypít svoji krev, snad ji bude líp. Moje krev je přece léčivá, měla by...
Mám o ní strašný strach. Ještě k tomu mi tam omdlela. Odnesl jsem ji do mého pokoje a umyl jí ruku, sice už tam žádná rána nezbyla, ale stejně byla pořád celá od krve.
„Ona to má i na oblečení? Mám ji převléct nebo? Tohle je na mě moc...
Asi ji převléknu, nemůžu ji nechat takhle. Ta krev co je na tom je moc silná, nechci ti znovu ublížit princezno." pošeptal jsem ji do ucha.
Takže ji převléknu.
Vytáhl jsem nějaké to oblečení z mé skříně a šel jí obléknout.
Sundal jsem ji opatrně tričko, nechtěl jsem si ji prohlížet, nebylo by jí to příjemný.
Když jsem ji však nadával tričko, tak jsem si všiml, že má hodně jizev po rukou. Prohlížel jsem si je, měla je už zahojené a nebyly moc vidět, ale pořád tam byly. Proč se asi řezala..
Když jsem ji dával tepláky, tak měla poražené i nohy. Sice tam měla sádru na té jedné noze, ale nahoře na stehnech to šlo trochu vidět. Taky dole na kotnících. K vůli čemu se mohla řezat? Co se jí stalo? Skoro všechno o ní vím, ale jediný co nevím je tohle.
Zkusím se jí na to zeptat, ale teď není ta správná chvíle.
Z pohledu Elizabeth;
Dream:
„Mami? Tati? Vy jste zase spolu?
Mami, tak dlouho jsem tě neviděla, strašně si mi chyběla. Co tady děláte?
Strašně jste mi chyběli".
„Ehm slečno a kdo jste? Já nejsem vaše matka, nejspíš jste si mě spletla."
„Mami, to jsem přece já El. Ty jsi mě nepamatuješ?"
„Má žena tě nezná, vlastně ani já. Musela jste se jen splést. Běžte slečno prosím od nás pryč."
„Ale tati, mami to jsem já Elizabeth, vaše dcera. Vy mě nepoznáváte? Tati, mami? Vždyť ty si s tátou přece nebyla.
Vždyť si byla se svým přítelem. Vždyť jste se rozvedli. Bydlela jsem u tebe a na prázdniny šla k tátovi, on mě unesl. A Colson, není Colson, on to je jeho bratr. Ten co mě unesl se jmenuje Dom..a já ho miluju??"
„ To je mi však líto, že jste byla unešena, ale to náš problém není, my dítě nemáme. Slečno, nevím jak víte, že jsme se dřív rozvedli, však teď jsme spolu, běžte prosím od nás pryč. Jestli nepůjdete pryč, zavolám na vás policii."
„Ale mami, tati...to nemůžete, nemůžete na mě zapomenout!"
The End.
„Mami!!!"
Zakřičela jsem, vzbudila jsem se a začala brečet, sakra co se to stalo, oni na mě zapomněli, oni na mě zapomněli!! Co se to děje, proč se cítím, jak kdybych něco vypila. To mám kocovinu?
„Co se stalo?" přiběhl Dom.
„Oni na mě zapomněli, mý rodiče."
„Já vím.., ale neboj za chvilku to bude dobrý, zdál se ti jen zlý sen."
Věděl jsem, že to dobrý nebude. Jsem špatnej, vždyť to já jim vymazal paměť.. Já ji ubližuju. Měl bych ji poslat do bezpečí, jenže kam? Vždyť Colson jí ublíží.., sakra já jí už ublížil víc jak Colson...
Mám ji poslat zpátky k rodičům a hlídat ji povzdálí, nebo ne?
Nevím co mám dělat, všechno se zvrtlo, jsem kretén. Chci aby byla v bezpečí, ale semnou asi nebude..
Musím ji poslat domů. Sice nechci, je tam Colson a tak.., ale bude víc v bezpečí, jak semnou sama v domě, který je v tom nejstrašidelnějších lese v tomhle městě. Ale budu na ni dávat pozor, nedovolím aby ji někdo ublížil.
Už jsem se rozhodl, musí jít zpět domů.
Musím jí to říct..
„El, tady jsem ti připravil něco k jídlu.
Asi už máš hlad, víš chtěl jsem s tebou o něčem mluvit."
„Děkuji, o čem chceš se mnou mluvit? Myslíš o tom, co se vlastně stalo včera v kuchyni..Byla to moje chyba, ne tvoje.."
„Jenže je to moje chyba, chci ti říct, že semnou nejsi tady v bezpečí. Chci aby si se vrátila zpátky k rodičům.."
„Počkat co??"
„Chci abys byla v bezpečí, jenže já tě ještě zabiju.., nechci ti ublížit, nemůžu ani pomyslet na to, že bys byla v nebezpečí a ne ještě, abych to způsobil já.."
„Vždyť si za to nemohl, to já se podřezala. Jsi upír...nemohl si odolat, já vím, ale ty bys mě nikdy nezabil, přestal si, kdybys nepřestal potom by sis to mohl vyčítat, ale tys přestal.
Věřím, že to nějak překonáme.. nechci jít od tebe pryč."
„Ale tady nejsi ve filmu, sakra El tohle je skutečnost. Co kdybych tě zabil?
Jak můžeš ještě říct, že nechceš jít ode mě pryč? Proč? Proč chceš být s takovým monstrem, jako jsem já pod jednou střechou? Jsem pro tobe nebezpečný.."
„Víš proč...protože tě miluju Dominiku, nevím co to je semnou, ale vždycky když si semnou, tak se cítím, že jsem v bezpečí, že nikdo mi nemůže ublížit. Strašně mi bije srdce, nemůžu dýchat když se na mě díváš, ale nemůžu dýchat ani když nejsi u mě. Myslím, že bez tebe bych nemohla dýchat, tím pádem bych umřela..
Nejsi pro mě nebezpečný, možná jen tvoje oči a rty.. když se do nich dívám, vím, že jsem se zamilovala. Tak to je, vždyť ty mě přece taky miluješ nebo snad už ne?"
Nemohl jsem mluvit, nemohl jsem říct ani slovo.. Přiblížil jsem se k ní a políbil.
„Miluju tě pořád stejně, možná ještě víc, jen chci pro tebe to nejlepší."
„Taky tě miluju, ty jsi pro mě to nejlepší."
Po dlouhé době další díl, já vím..říkám brzy bude další a nic..je teď pro mě velmi těžký období, snad to pochopíte, jinak děkuju za tolik zhlédnutí, nikdy bych nečekala, že někdo to bude číst.❤️🥰
Děkuju všem u dalšího dílu zdar.
S pozdravem Sarah ❤️🖤🥰
🖤BHC🖤
