Zbytek dne se nic už nedělo, jen jsem nedokázala zapomenout na to co se dělo. Vážně mě políbil?
Co kdybych si vybrala špatně? To by mě zabil nebo co?
Tolik otázek jsem už z toho unavená.
Koukala jsem na televizi na seriál American horror Story.., je divný že jsem se nebála pak usnout. Asi jsem už nechtěla myslet na nic a šla prostě spát.
Druhý den:
„Proč jsem si kurva nastavila budík na půl sedmé ráno!? Jsem nemožná.”
Vstala jsem a šla vypnout budík a znova si lehla do postele, jenže to nešlo. Jako naschvál mi někdo zavolá.
..COLSON..
Rychle jsem vzala do ruky a zvedla to.
Colson:
Ahoj Liz, snad jsem tě nevzbudil?
Já:
Ahoj, ne už jsem dávno vzhůru. Co potřebuješ?
Colson:
Můžu přijít k tobě? Rodiče odjeli a já tu jsem sám doma a jak vím, tak tvůj táta taky.
Já: Dobře, tak přijď. Budu čekat.
Colson: za půl hodiny jsem tam.
Takže za chvíli je tady Colson. Počkat..za chvíli je tady Colson!!! Musím se jít převléknout a udělat snídani atd.. nesmím vyšilovat, musím být v klidu.
Jak ví, že můj táta je pryč? Já mu to neřekla. Třeba mu to táta řekl, nebo.....ON BYL VČERA TADY, ŽE BY ON MĚ SLEDOVAL?!
Ale vždyť je to vlastně nemožný, vždyť pan neznámí na něj žárlil. Já.. zeptám se ho, jak ví že můj táta je pryč.
Když jsem už byla oblečená a měla uklizeno, šla jsem si udělat snídani.
Sejdou schody a chci jít směr kuchyň, jenže v tu chvíli někdo zazvoní, tak jdu otevřít.
„Ahoj El.” pozdraví a obejme mě Colson. To jsem nečekala, že mě obejme. „Ahoj Colsone.” obejmu ho taky. „Pojď dál.. udělám snídani, dáš si?” zeptala jsem se. „Jo dám, ještě jsem nesnídal, asi před půl hodinou jsem vstával”. Já jsem se zasmála a řekla že jsem taky tak vstávala.
„Colsone, jak víš že můj táta je pryč?”
„Protože pracuje šla mými rodiči, včera večer odjeli, prej že mají nějakou práci.” jediné co mi nedává smysl je to, že můj táta odjel ráno a ne večer, možná ho tam chtěli ráno nevím.
Udělala jsem vajíčka se slaninou a zeleninou. Celé jsme to snědli a šli se dívat na televizi. Pořád přemýšlím nad včerejškem. Mám husí kůži, když na to myslím.
Je už jedna hodina odpoledne a my si řekl, že půjdeme do parku na čerstvý vzduch.
Colson - Podívej tam je houpačka, musíme tam jít.
Já - Jsme na to moc starý Colsone..
Colson - Pojď nikdo tam není, nebyl jsem na houpačce asi čtyři roky.
Naposledy jsem tam byl ve třinácti.
Já - Dobře, jen na chvíli.
Šli jsme tedy na houpačku, nebyla jsem na ní tak dlouho, miluju houpačky.
Houpali jsme se a přitom si povídali.
Zjistila jsem, že Colson má přítelkyni, vlastně měl. Ona mu dala kopačky včera, a taky viděl jak to ehmm.. dělá z jeho nejlepším kamarádem.
On se rozbrečel a já ho utěšovala.
Já - Víš co půjdeme si koupit kbelík zmrzky a popcorn, brambůrky a půjdeme ke mě..budeme se dívat na různý filmy a seriály, bude to jako malý kinooo.
Colson - Ok to beru.. tvůj táta se vrátí zítra, nebo s mými rodiči za týden?
Já - Měl by přijít dneska, nebo možná zítra ráno. Co vlastně dělají za práci?
Mě to táta neřekl.
Colson - Mě to rodiče nechtějí říct..nebo spíše řekli. Prej že dělají ty lidi který pronajímají ty domy a byty.
Já - Asi jo, dává to smysl.
Colson - Jenže já si nemyslím, že dělají tuhle práci, jak je možný že nejsou nikde na internetu, nebo proč nosí u sebe zbraně..a teď se podrž.
Jednou máma mluvila z někým přes telefon, že ty parchanty prej musí dostat. A pak jsem slyšel tátu jak říká, že moje máma bude ho svádět a potom ho přiváže a odejde a můj táta to půjde vyřešit sám. Prej že se mu budou zdát sny navždy..on ho zabil.
Já - Panebože! To není pravda, my na to přijdeme, uvidíš.
Šli jsme ke mě domů a pouštěli si nějaké filmy, pořád nemůžu uvěřit tomu co mi říkal Colson.
Nechci vědět, že někoho zabili. Co když to byl někdo nevinný, ach nebudu se tím zabývat.
Po asi pátém filmu jsem usla, nebo to bylo po třetí?
Dream
~~
„Tati co to děláš? Nech ho být, vždyť nic neudělal.”
„On tě sledoval a vyhrožoval ti, co kdyby tě zabil. Už ti dost ublížil."
„On mi neublížil, nikdy by mi neublížil..tati on mě miluje a já jeho, nezabíjej ho! Prosím..”
„Kdyby ti neublížil, neměla bys na noze řeznou ránu, chtěl tě znásilnit.. máš v noze díru, co kdyby ti to udělal do hrudi?!”
„To byla nehoda, já byla nepozorná a spadl mi nůž a on ho chtěl chytit, ale spadl i semnou a nůž se mi zabodl do stehna...tati nedělej to! Už nikdy tě nebudu mít ráda nesnáším tě, nechci s tebou mít nic společného, jsi vrah.”
„Nejsem vrah, jen očišťuji svět od takových, jako je on.”
„Spíš by měli očišťovat svět od takových, jako jsi ty” a bodla jsem mu nůž do břicha, vzala D....n... a utekla spolu s Colsonem.
The End of Dream
Probudila jsem se a řekla si co to bylo..kdo to byl a co tam dělal můj táta a Colson.
Podívám se vedle mě a úplně nalepený na mě ležel Colson a objímal mně kolem pasu.
Řekla jsem si, že ho nechám spát a půjdu do svého pokoje, jenže nešlo mi se dostat ven z jeho náruče a tak jsem to asi po deseti minutách vzdala, cinkl mi mobil, koukla jsem se na obrazovku a od koho jiného by to mohlo být než..od pana neznámého.
Neznámé číslo: Ahojky, proč se objímáš v posteli s tím tupým, vymaštěným kreténem?
Já: Snad nežárlíš... Nebo snad jo?
Dál už neodepsal a já byla unavená a tak šla spát.
Doufám že se kapitola líbí. ❤️
Brzy bude další.. s láskou Sarah ❤️🖤
