Kde mám dál hledat, už je to týden a čas se krátí, ale pokud toho člověka nenajdu, budu muset se stát pánem podsvětí, nemohu dopustit aby má pravá láska zemřela díky mě. To nejde přeci, tohle nemůžu dovolit. Strašně moc ji miluju. Najdu možnost jak to všechno vyřešit, všechno jde nějak vyřešit přece. Teď ji jen musím najít a dovést do bezpečí.
Nechtělo se mi tomu ani věřit, ale přeci jenom jsem našel člověka, kterého mohu obětovat místo mé lásky. Přeci jenom ten člověk nebyl ani člověk, zavraždil více jak 10 lidí, bral drogy a byl ve vězení na doživotí, tenhle člověk by stejně skončil v pekle, takže já si ho vychutnám.
Přišel jsem konečně domů, hodil s botami a zavolal ,, lásko jsem doma a svou misi jsem dokončil, haloo je někdo domaa". Vešel jsem do pokoje a tam nikdo, podíval jsem se do všech místností a El nebyla nikde, začal jsem bláznit, sedl jsem si do kuchyně a na stole ležel nějaký papír, bylo to rozloučení od El. To snad ne, pomyslel jsem si, to nemůže být pravda. El nemohla si chvíli počkat jen jeden den, El cos to udělala. Rozešel jsem se ven a začal hledat, volal jsem každému a Colsona až ho uvidím, tak ho zabiju.
Už je to skoro týden, co El hledám, přesto je to divné. Toho člověka jsem dávno obětoval, tak kde je má láska, proč se nevrátí zpátky, kam ji ten Colson vzal. Musím ji najít, za každou cenu musím. Hledal jsem úplně všude, po celém světě, až na podsvětí, tam jsem nebyl. Jenže co se stane až tam vkročím, budu schopný se vrátit zpátky nebo ne. Je to jak vyhrát loterii, je to jen "buď a nebo". Budu doufat, že ji najdu a bude v bezpečí, a když tam zůstanu, bude mi To jedno, hlavní je, že El bude v bezpečí.
Z Pohledu El:
,, Kde to jsem, co se stalo?" zeptala jsem se Colsona. Ten na to odpověděl ,, jsme na místě, kde jsem se narodil já a Dominic." Byla jsem zařazení, vždyť tady to vypadá jako kdybychom byli ve sklepě" řekla jsem. ,, Tohle není nějaký sklep, pojď semnou a uvidíš". Šla jsem za ním, Colson otevřel dveře a já viděla něco, co jsem v životě neviděla. Byli tady něco jako draci, ale nebyli to draci, byli to démoni. Byla tam suchá tráva a na některých místech hořela. Byli tam živočichové připomínající hady a ještěrky a různé pavouky a brouky, jenže byli znetvořeni. Slyšela jsem hlasy lidí, mluvili různými jazyky, slyšela jsem dokonce i svým jazykem někoho. Ten někdo volal o pomoc. Já se rozběhla a šla za tím hlasem. Colson mě však zastavil ,, chceš skončit jako oni? Nechoď tam, ty zlé duše si to zasloužili." Já se jen podívala a radši neřekla ani půl slova. Ten řev a bolest v jejich hlase byl hrozný, pomalu jsem si začala uvědomovat, kde vlastně jsem. Byla jsem v podsvětí, neboli pekla. Nic jiného jsem dělat nemohla, chci se přeci nechat obětovat pro spásu světa.
Někam jsme s Colsonem šli, blížili jsme se k polorozpadlém baráku. Otevřeli se dveře a my vstoupili do vnitř, bylo to zvláštní, zvenku vypadal ten barák rozpadlý a ve vnitr vypadal větší a opravený, vypadal nádherně. Dům byl vymalovaný v černočervených a kousky bílých barvách, měl obrovské krásné čistě černé schodiště, které vedlo nahoru i dolů, bylo různě zakulacené. Ve prostřed místnosti byl veliký zlatý lustr s diamanty a po celém domě byl červenozlatý koberec. Vypadalo to nádherně. Colson zničehonic řekl ,, tati, jsem tu mám ji". Objevil se muž s knírem a kočičíma očima, byl hezky oblečený, měl černozlatý oblek a černé lesklé boty. Já si jen řekla, počkat cože řekl, řekl tati!? To je jejich otec?? ,, Vítej můj synů, kde máš svého bratra? A proč si přivedl sebou tu dívku?" řekl jejich otec.
Hello guys, po několika letech jsem si vzpomněla a řekla, že tuhle knihu dokončím, ano máte pravdu trvalo mi to vážně "chvíli". 🤣 Budu doufat, že tenhle radši ještě říkám rok, tenhle příběh dokončím celý a nenechám ho otevřený, nějak to zkusím, ale raději neslibuji.
Přeji Vám hezký den a náladu, nebuďte v depresích, užívejte si volna, vím že někteří mají brigády, stejně jako já a je to náročný, ale ve dnech volna si udělejte čas i na sebe. Hlavně pijte hodně vody a pravidelně jezte. 😄
Vaše Sarah🩷
