High school [CZ - Niall Horan]

[19] Here we go again

ASHTON:

Cítil jsem se tak hrozně a zároveň tak dobře. Nevěděl jsem, jestli mám brečet nebo se smát. Jestli mám být zklamaný nebo šťastný. Bolelo to, poprvé v životě jsem myslel na druhé a ne na sebe. Kdybych myslel jenom na sebe, Horana bych nikdy nezavolal a nikdy bych nepoznal, že mu na Liz tolik záleží a jí na něm. Žil bych v přesvědčení, že Liz ke mně něco cítí a to s tím Horanem byla jenom hra...Stále tomu nemůžu uvěřit. Jedu domů, kde už máma se sourozenci nosí věci v kufrech do auta. Nemůžu uvěřit tomu, že dobrovolně opouštím svoje nejlepší přátelé, lásku, rodnou zemi ... a letím do Norska.

NIALL:

To, co udělal Ash, mě překvapilo. Nikdy bych neřekl, že právě on mi ustoupí a nechá mě být s Elizabeth. S holkou, kterou miloval. Poznal jsem to na něm. To, co se stalo v tom parku,... vypadal tak šťastně, když byl v její přítomnosti. Hned mi docvaklo, že jí má rád. Hodně rád. A že je do ní zamilovaný. ... Ale to já jsem taky! Miluju Elizabeth víc, než jsem si myslel, že dokážu. Je krásná, vtipná, výjimečná. A taky můžu dodat, že moje....

ELIZABETH:

Slova nedokázala vyjádřit, jak moc jsem byla Ashtonovi vděčná. To co udělal, se mu nepodobalo. Nialla nesnáší, stejně, jako Niall nesnáší ho. Tihle dva by možná byli i přáteli, kdyby nebylo mě. Ale já se musela zamilovat do roztomilých modrých očí a nakažlivého smíchu. A kudrliny s ďolíčkama se musely zamilovat do mě. Nikdy bych nečekala, že mě potká takováhle situace - dva skvělí se do mě zamilovali a z toho jednoho znám skoro celý život a toho druhého jenom chvíli. Ale rozhodla jsem se....pro toho druhého....a vybrala jsem si dobře.

,,Stojíme na pláži a objímáme se jako paka..." okomentovala jsem situaci a Niall se zasmál. ,,Když už tak dvě zamilované paka..." doplnil mě a já se přes slzy, co mi pořád tekly z očí, usmála. Pustila jsem se ho a zadívala se do místa, odkud jsem ještě s Ashem přišla. Nebyl tam. ,,Nečekal jsem, že něco takového Ash udělá." řekl Niall, když zaznamenal, co pozoruju. ,,Já taky ne." řekla jsem tišše. ,,Bylo to od něj milé." mluvil dál, zatím co já pořád sledovala ten pitomý sloup, kde Ash ještě před chvíli stál. ,,Yeah, to bylo." vydechla jsem a utřela si slzy.

,,Elizabeth?" zeptal se zničeho nic. Podívala jsem se na něj. V obličeji měl neutrální výraz - nepoznala jsem, jestli je šťastný nebo smutný. Zvedla jsem obočí a on pokračoval ve své otázce. ,,Ashton mi řekl, že se něco stalo..." nervózně se poškrábal na zátylku a mi připadalo tohle gesto roztomilé. ,,Řekl ti co?" skočila jsem mu do řeči. ,,Ne." řekl hned, co jsem se zeptala. ,,Říkal, že mi to prý řekneš sama." mluvil s nechápavým tónem hlasu. ,,Jasně..." vydechla jsem a založila si ruce na hrudi, abych se aspoň trochu zahřála. Nechápu to - já, co měla na sobě svetr jsem mrzla a Niall, co měl na sobě jenom tričko z fotbalu nevydával žádné náznaky toho, že by mu byla zima. ,,Tak? Co se stalo?" zeptal se. Přemýšlela jsem, jestli mu to mám říct, nebo ne. Nejspíš by zareagoval stejně jako Ash, možná i hůř... V hlavě se mi vybavila ta Jackova věta: 'Opovaž se jenom ceknout'.... ,,Nic důležitého..." vydechla jsem.

,,Budeš mi strašně chybět..." zakňučel Niall, když jsme přišli k mému domu. Byla už tma, jediné světlo vydávaly pouliční lampy. ,,Prosím tě." trochu jsem se zasmála. ,,..Zítra se uvidíme ve škole." dodala jsem a on pořád předstíral, že je smutný. ,,No právě. Až zítra." vydechl a objal mě. Objala jsem ho nejtěsněji, jak jsem mohla. A protože jsem byla hrozně unavená, tak moc těsně to nebylo. Niall se ode mě odtáhl, ale jenom lehce. Pořád mě objímal kolem pasu a já ho kolem krku. Zadíval se mi do očí. ,,Nemyslel jsem si, že je možné tě milovat víc, ale ono to jde..." řekl a já uhnula pohledem a trochu se zasmála. ,,..Myslím to vážně Liz, miluju tě..." zvedl můj obličej, aby se mi mohl dívat do očí. ,,Já tebe taky,  Ni." věnovala jsem mu rychlou pusu. Nebyl by to Niall, kdyby mu to stačilo. Přitáhl si můj obličej zpátky k sobě. ,,Ahoj zítra.." zamumlal těsně u mého obličeje. ,,Pa." vydala jsem ze sebe. Odtáhl se ode mě - a stačil mi ještě vtisknout polibek na čelo - a pak jsem jenom sledovala z terasy jeho siluetu, jak mizí ve tmě.