High school [CZ - Niall Horan]

[20] THE END

        (tohle opravdu nejde psát, když posloucháte All time low - hello brooklyn a Green Day - holiday na plný pecky :'D)

MICHAEL:

,,Michaeli, máš tady návštěvu." vyrušila mě ze hraní videoher matka. Protočil jsem očima a naštvaně tu hru vypl. Šel jsem dolů a naskytl se mi pohled na Danielle, Liziinu nejlepší kamarádku. Párkrát jsem se s ní viděl, ale nějak moc jsem ji neznal. ,,Dan? Co ty tady?" snažil jsem se znít mile. Moc mi to nešlo - Nia se se mnou rozešla. Liz měla pravdu, je to děvka. Celou tu dobu mě jenom využívala. Já jí miloval, vždycky jsem tu pro ni byl. Bylo mi jedno, že je starší. A ona mě teď nechala... protože se zasnoubila. Docela dobrá ironie, protože to jsem měl v plánu udělat sám....

,,Michaeli, tohle by měla slyšet celá rodina." řekla Dan ledovým hlasem. Zavolal jsem mámu a ta nám řekla, ať jdeme do obýváku. Svalil jsem se na gauč a nabídl místo Dan vedle mě. ,,Tak povídej Dan." pobídl jsem jí a usmál se. Měl jsem z ní špatný pocit - měla co dělat, aby se nerozbrečela. No ... Nepovedlo se jí to. Objal jsem ji a ona mi začala vzlykat do ramene. Máma mě obdařila nechápavým pohledem. Protočil jsem nad tím očima, matka opravdu nezná kamarádství mezi klukem a holkou!.

,,Klid Dan. Uklidni se..." konějšil jsem ji. ,,M-Mikeu..." vypadlo z ní. Nechal jsem ji mluvit. ,,..Liz je mrtvá-, on-on ji zabil." začala brečet a vzlykat na novo. ,,Byl to profesor Witt, co je u nás teprve chvíli. Znásilnil už hodně holek z naší školy, ale Liz ... zabil." tyhle slova byly jako nůž do srdce. ,,Je mi to líto Mikey." popotáhla. ,,To není pravda." zašeptal jsem a pustil Dan. ,,Nemůže být. Liz je živá....MUSÍ!" poslední slovo jsem zařval vzteky a pak se začal dusit vzlyky. Brečel jsem jako malé děcko.

,,Pane bože.." vydechla matka. Začala se ve mě vařit krev a narůstat zlost. Vyletěl jsem z gauče a zařval: ,,Nedělej, jako kdyby ti to bylo líto. Nenáviděla jsi jí! OBA jste ji nenáviděli. A teď je mrtvá! Kvůli vám,...moje sestřička je mrtvá a to JENOM KVŮLI VÁM!" poukazoval jsem na ni a na Jacka ve dveřích, který vypadal zaskočeně. Začal jsem brečet ještě víc, no ale to mi nezabránilo tomu, abych po matce a Jackovi neřval. ,,Mikey, to není jejich vina. To je vina toho profesora Witta." bránila je Danielle. Bouchl jsem do skleněného stolku přede mnou tak moc, že praskl. Moji ruku okamžitě popadla bolest, ale bylo mi to fuk. Všechno mi teď bylo fuk.

,,Witta?" vydechla matka a otočila se na Jacka. ,,Profesor Witt." zopakovala to. ,,Máte stejné příjmení." vydechla a já zvedl hlavu, kterou jsem si před pár vteřinama schoval do dlaní. Jackův pohled mluvil za vše - byl vyděšený. ,,Náhoda?" uchichtl se. Začínal jsem zase zuřit - jak se v téhle situaci dokáže smát? Podíval jsem se na Danielle a té hned došlo, na co se chci zeptat. ,,Jmenoval se Daniel Witt." řekla. Otočil jsem se na Jacka, který zblednul. Začínal jsem mít hnusné podezření, že s tím Danielem má něco společného. ,,Toho neznám." zakýval hlavou Jack a usrkl si z hrnku kafe, které držel v ruce. ,,Ale vždyť tak se jmenuje tvůj bratr." řekla matka nechápavě a já vyvalil oči. Kdyby tahle situace byla v seriálu, teď by začala hrát hudba, která by napovídala tomu, že se blíží malér.

,,Takže tvůj bratr znásilnil a zabil mou sestru." zašeptal jsem a hlas se mi třásl. Byla to veliká rána - Jacka, toho kreténa, jsem nikdy neměl rád, ale že by jeho bratr zabil mou sestru jsem si ani ve snu nemyslel! ,,Já ho zabiju." zavrčel jsem a vstal za úmyslem zabít toho profesora vraha ale Daniellina ruka mi v tom zabránila. ,,Mikey, on se zabil." špitla. ,,COŽE?!" vyjekl Jack. ,,Za-Zabil se, když do školy vtrhli policisté. Prý nemohl s takovou vinou žít." skoro neuměla mluvit, neustála brečela. Taky jsem brečel, ale spíše jsem měl vztek, než abych se svalil a brečel. ,,Ať shnije v pekle." zavrčel jsem a zase se svalil na sedačku. Zaslechl jsem tiché vzlyky. To byla moje matka.