Neboj se | HP ff

20. Sprchy

"Dobrý den pane profesore."

"Ahoj Ariel, potřebuji jen aby jsi mi tohle podepsala a budeš oficiálně kapitánkou." Udělala jsem co chtěl.

"Víte, mám otázku. Vrtá mi hlavou delší dobu. Když jste za mnou byl v lese, jak jste se tak rychle dostal do hradu? V Bradavicích se nelze přemístit mám pravdu?"

"Dozvíš se o co jde, až přijde ta správná doba má milá."

***
Už dobrý měsíc tvrdnu v lavici, v učebně k obraně proti černé magii, a doslova jsem zapomněla jak moje hůlka vypadá. Ta růžová furie nás nenechá kouzlit. Je mi zní zle. Všude se odráží její růžové šaty a smrdí její nechutný parfém.

"Dneska od tři trénink!" Křikla jsem do třídy když se všichni balili.

"Ari dneska jsme se přece chtěli učit na ten projekt!" Adri ke mně přispěchal.

"Já vím, ale za pár dní máme první zápas a celé prázdniny byla flákačka."

"Hrajeme proti mrzimoru! Bože ty vždycky porazíme!" můj kamarád rozčileně rozhodli rukama i když věděl, že to nikam nevede.

"Kapitánem mrzimoru je Cedrik, který dbá na přípravu týmu. Projekt uděláme večer hm?" Běžela jsem si rychle odložit učebnice, abych mohla konečně na oběd. Sice jsem dost vyhubla, ale od té doby co poradně trénujeme mám velký výdaj energie a více jím.

"Bože Ari, ty praskneš! Doslova." Bety kroutila hlavou nad mým hamburgrem a hranolky.

"Narozdíl od vás vedu tým k vítězství." Zakřenila jsem se na své kamarádky, které řešili jaké vlasy jsou hezčí. Na pokoji jsem si musela udělat stretching celého těla. Buďte rádi, že neslyšíte ty kecy. Převlékla jsem se do kalhot a trička pod dres a upalovala na hřiště. Ve skříňce jsem si na sebe vzala dres a chrániče.

"Neuhoň jim smrt." Vedle mě se najednou objevil Wood.

"Pane bože to ty ji uženeš mě." Zkoukla jsem ho odzdola nahoru a střetla se s jeho pohledem.

"Tak takhle ty... stejně už jdeš, nebo chceš zůstat ?" Zakřenil se a začal vyndavat své oblečení ze skříňky.

"Tupče." Na mou poznámku jsem zaslechla jen posměšek a potom radši odešla. Tým už čekal na hřišti a většina na sebe řvala a pošťuchovala se. Už chápu roli Flinta minuly rok.

"Hej! Chcete hrát nebo se rvát?" Všichni se na mě podívali. "Jsou tu všichni?" Projela jsem list, kde byli všichni zapsání.

"Theodor tu není." Ozval se Adri. Nebýt jeho tak to tady asi nedám.

"Fajn. Dva týmy hrajeme na sto padesát bodů. Chytači se soustředí jen na zlatonku." Rozhodila jsem camrál a vypustila potlouka a zlatonku. Pozorně jsem všechny sledovala a nevedli si špatně. Rozhodila mě postava procházejíc skrz hřiště. Sletěla jsem dolu.

"Jdeš pozdě. Máš aspoň omluvenku?" Nechtěla jsem se na něj ani podívat, ale musela jsem.

"Tak promiň mami, ale mám odpis z družstva podepsaný Umbridgeovou." Jeho slova mě zaskočila.

"O-odpis ? No fajn. " podepsala jsme mu ho nazpět a převzala kličky od skříňky. Draco chytil zlatonku a jeho tým vyhrál. Pořad nám ale něco chybí. Už ani nevím na co se soustředit víc. Na tento týden jsem všem už dala zasloužené volno a šla si dat sprchu. Bohužel na pokoj jsem jít nemohla, tam by byl skandál co se tyče Theodora. Pobrala jsem vše potřebné a zalezla do jedné ze sprch. Zaslechla jsem nebelvírské hráče na hřišti to signalizovalo, že se sem teď nikdo nevřítí. U skříňky jsem se v klidu převlékla a své vlasy nechala volně usychat. Zapsala jsme tréninky na nástěnku a zkontrolovala zápasy. Pak jsem těm nemehlům opravila roztrhání dresy a nakonec jsem skončila učením se na přeměňování.

"Vážně dobrý místo na učení se, nebo jsi na mě čekala a nudila se?" Oliver si to nakráčel celý zpocený vedle mě a začal se hrabat ve své skříňce.

"Vtipný, a ano, vlastně tu na tebe čekám." Hodil na mě nechápavý výraz. "Potřebuju aby jsme přišli do školy ruku v ruce."

"Hádám, že Theodor dal odpis z týmu." Pozvedl jedno obočí a klekl si ke mně.

"Jo a já vůbec nevím koho vezmu místo něj. Byl jeden z nejlepších." Snažila jsem se marným úsměvem zakrýt mé navlhlé oči.

"To vyřešíme, počkej tu na mě skočím si do sprchy." Daroval mi utěšující úsměv a vydal se také vstříc vodě. Dál jsem de začetla do mé učebnice přeměňování.

"Ari? Jsi tu?" Zaslechla jsem hlas Pansy ozývajíc se opodál. Sakra a kam teď. Nechala jsem učebnici na lavičce a zaběhla do sprch. Neměla jsem tušení ve které je kdo a tak jsem do jedné nenápadně vlezla. Trefa. Wood se na mě koukl, jako na meteorit z vesmíru. Zakryla jsme mu pusu rukou a chtě nechtě jsem nechala vodu téct i na mě. Když jsme zaslechli, že se kroky vzdalují dala jsem svou ruku pryč.

"Bože Raddlová, to máš říct rovnou, že se mnou chceš do sprchy." Šeptl a u toho nesměl vynechat svůj úšklebek.

"To měla být hra na schovku, ale neva." Nespustila jsem svoje oči z těch jeho. Nechtěla jsem se totiž radši kouknout nikam jinam.

"A co teď? Necháš tu dál prosvítat svoje černé spodní prádlo pod bílou košilí nebo se přidáš?" Otočil se aby ze sebe mohl omýt šampón.

"No jakou cenu by mělo chodit po škole celá mokrá s prosvítající košilí?" Rychlostí blesku se na mě otočil a košili mi knoflíček po knoflíčku rozepl a odhodil. Já si sundala sukni a zůstala jsem přemýšlet jestli bude muset dolu i spodní prádlo.

"Já jsem taky úplně nahý přece mi uděláš radost no ne?" Stáhl jedno ramínko mé černé podprsenky a na to já přitiskla své rty na jeho. Pane bože on to umí tak dobře ! Jakto ?! Jednou rukou rozepl mou podprsenku, která se do chvilky válela za mnou. Ariel je ti dva měsíce patnáct a už to takhle rozjíždíš? Budeš mít v budoucnu problém a to velký.

***
"Um... já nic neříkám, ale čí tričko a mikinu máš na sobě?" Kat si mě prohlídla s pozvednutým obočím.

"Bety zavři dveře." Má kamarádka udělala o co jsem ji požádala. "Olivera Wooda." Všechny na mě vyvalili oči div jim nevypadli. Na večeři jsme si sedli s holkama do hloučku stejně jako kluci. Asi probírají něco důležitého. Všimla jsem si Wooda pohledu. Když se naši oči střetli nedalo mi to a já musela svůj úšklebek zakrýt.

"Bože Ari, aspoň se to snažte tajit." Pansy se uchechtla a málem ji vylítl džus nosem.

"Není to oficiální džusová královno." Vyprskla jsem smíchy a u toho vyplivla rajče. Pansy na mě vyplázla jazyk a taky se začala smát.

"Mír?" Zeptala se.

"Mír." Usmála jsem se na ni už nějak víc normálněji.

"To to trvalo."Bety protočila oči.

"Pozor královně posledního slova něco došlo." Teď jsme vyprskly všechny až jsme schytali udivené pohledy od profesorského stolu.

Ahojky všem! 🤍

Máme tu konečně kapitolku pro všechny co shipovali Ari s Oliverem✨

Vaše Ell!⚡️