Pansy se ve dveřích zastavila. Madam Pomfreyová by ji nepochválila, kdyby na ošetřovnu vtrhla jako hurikán. Do obrovské a díky nespočtu oken vzdušné místnosti vstoupila pokojným krokem. Zamířila rovnou k Dracově lůžku a narazit teď na ty sráče, kteří mu to udělali, večer by svou osobností už zkrášlovala celu v Azkabanu. Byla by schopna pro něho zabít. Přála si zranit každého, kdo zraní jeho. A udělá to. Až získá ta jména...
Zarazila se. Její krok zpomalil, až se úplně zastavil a trochu užasle hleděla na spícího blonďáka a jeho... holku. Ta se na postel vmáčkla k němu a v tuto chvíli pokojně spala stejně jako on. Pravou rukou ji objímal a ona mu hlavou spočívala na hrudi. Její nezkrotné vlasy se po jeho hrudi plazily jako chapadla ďáblova osidla, ale zdál se být spokojený. I když spal... v jeho tváři byl výraz, který ji rozněžnil.
Svěsila koutky úst a vykročila zase k nim, načež zaklela, protože kolenem narazila do stolku, který prostě neviděla. Šlehla pohledem k posteli, neboť Draco ze spaní něco zabručel a primuska se v jeho náručí zavrtěla. A potom... potom si blonďa svou holku k sobě přitáhl blíž a v polospánku ji políbil na čelo a spal dál. S Pansy to málem švihlo.
Draco nepotřebuje ji, aby zraňovala ty, kteří zraňují jeho. Ne. Draco potřebuje... Grangerovou.
To uvědomí ji málem zabilo. Byla zvyklá na to, že je... no ano, jedinou holkou jeho života, ač jiným, tím neromantickým způsobem. A teď je tady ona. A získala jeho srdce i zájem. Odsunula ji na druhou příčku žebříčku žen Draca Malfoye.
Ale to je v pořádku.
Pansy se s povzdechem nepatrně usmála, otočila se a potichu ošetřovnu opustila.
***
„Ví se, kdo mu to udělal?" vyzvídala u zmijozelských Ginny, když se potkali před učebnou Obrany proti černé magii.
Blaise, který se zády opíral o zeď a měřil si všechny kolem sebe pohledem nájemného vraha, zabručel, že ne. Rozhodl se, že vyšetřování tohoto případu vezme do svých vlastních rukou. McGonagallová nezná Bradavické podsvětí a nezná temné kouty Bradavických ulic, ve kterých se dějí nelegální věci. Bradavice jsou totiž sídlem studentské mafie.
Dobře. Tak tady žádná mafie neúřaduje. Ale mohla by! Protože nějakou vlastní mafii založí a pak bude terorizovat všechny obyvatele hradu do doby, dokud nedopadne toho zmetka, který si dovolil ublížit Dracovi. Klidně dosmyká k výslechu i Minervu, je mu to jedno!
„Já fakt nechápu, co se tím, že toho druhého stlučeš jak ptačí budku, vyřeší," povzdechl si Neville a podíval se na právě příchozího primuse, který za sebou táhl svou kolegyni.
Vypadala jako lektvarák na odvykačce. Opravdu. Vlasy měla rozcuchané tak, že by se za ně nestyděl ani Hagrid, tvář celou divnou a pomačkanou, oči malé a sotva mžourala, hábit jak zvadlý salát a ustavičně zívala. Theo ji držel za zápěstí a tahal ji za sebou jako hadrovou panenku. Ona se za ním táhla jako stín démona a pořád zakopávala o své vlastní nohy.
„Zatraceně," vydechla Ginny a dál vyjeveně pozorovala přízrak své nejlepší kamarádky, který Theodore dotáhl rovnou do učebny.
„On ji normálně šlohl z Dracovy postele!" rozčilovala se Pansy, která si to rázným krokem štrádovala chodbou za nimi. „Prostě tam přišel, oba je probudil a pak Grangerovou čmajzl!" krákala jako chorá vrána dál a Blaise, který na chvíli odložil svou mafiánskou funkci, se uchechtl. „Nevím, co chce dělat po škole, ale jako lapka by se rozhodně uživil!"
Ginny se ušklíbla. Chápe, proč ji ukradl - Hermiona fakt nemá omluvenku na dnešní vyučování, ostatně ji nikdo nezmlátil, že jo. Ale jestli ji Nott ještě jednou šlohne z Malfoyovy náruče, dá mu po tlamě.
ČTEŠ
Napříč rozdílnými světy
Fanfiction„Všechno to začíná i končí ve tvé mysli. Čemu dáš možnost ovládnout tě, to tě ovládat bude, pokud to dovolíš..." Člověk by nikdy neměl být vězněm své vlastní minulosti. Ta by měla být spíš lekcí, než doživotním trestem. Jenomže je těžké držet se to...
