Napříč rozdílnými světy

12. S pravdou ven

„Zjistila jsi, co se tam stalo?"

Ginny leknutím vyskočila metr do výšky a ještě u toho do vzduchu vyhodila štos pergamenů, který nesla v náručí. Listy se rozlétly a pak se zvolna snesly k podlaze.

„Zabini!" okřikla ho rozčíleně, když se bleskově otočila za sebe, a on instinktivně couvnul. „Neumíš normálně začít rozhovor? To musíš pořád děsit všechny okolo sebe?!" rozčilovala se, vytáhla hůlku a jedním mávnutím posbírala pergameny, načež si je bezpečně schovala do školní tašky.

Zmijozel se zahihňal. „Máš černé svědomí, zrzko. Jinak by ses tak nepolekala."

Rudovláska ho zpražila pohledem a poté pokračovala dál v cestě. Měla namířeno na hodinu Přeměňování. Zabini bohužel taky, proto za ní cupital jako ocásek.

„Tak co? Dostala jsi z ní něco?" vyzvídal netrpělivě, když s ní srovnal krok.

Ginny se nepatrně zamračila před sebe a zavrtěla hlavou. „Mám pocit, že Hermiona složila nějaký slib mlčenlivosti nebo něco takového. Z té člověk pomalu nedostane ani její druhé jméno."

Hermiona je vážně poslední dobou až přehnaně uzavřená a tajnůstkářská. Obvykle neměla problém se jí s čímkoliv svěřit, ale poslední týdny to stojí za starou Lestrangeovou.

Blaise se zklamaně zamračil. „Z Draca jsem už taky víc nedostal," povzdechl si a Ginny mu věnovala pohled, kterým naznačovala, že se to dalo čekat. „Takže víme jen to, že spolu byli na Astronomické věži."

„A že ho napadla!" poznamenal Seamus, který se vedle nich zjevil jako blesk z čistého nebe.

„Jenže nevíme proč," podotkl Blaise, který kráčel mezi dvěma nebelvíry a ani mu to nebylo divné. Už dávno ne.

„Ale víme čím!" poznamenal pro změnu Dean, jenž se zjevil vedle Ginny a ona sebou mírně škubla. Takže už kráčeli chodbou čtyři vedle sebe.

„A k čemu nám to jako je?" zeptal se Blaise a pozdravově na Deana kývl hlavou.

Seamus se jal role na jeho dotaz odpovědět. „Třeba jako ponaučení," přemýšlel. „Něco jako: kde koš, tam nebezpečno." Pokrčil rameny.

Blaise povytáhl obočí a Ginny protočila oči v sloup. „Spíš kde blb, tam nebezpečno. A já jsem očividně v nebezpečí neustále, hoši..." prohlásila a dost jasně po nich přejela pohledem.

„No ty jsi ale drzá, Weasleyová!" urazil se Blaise a ona se ušklíbla. „Ať tě obejme ďáblovo osidlo, drzoune jeden rezatá!" popřál jí a pak zrychlil, až se jim nakonec ztratil z dohledu.

Seamus se uchechtl. „Začínám mít tu zmiji docela rád..." přiznal a Ginny se na něho sice podívala úkosem, ale neřekla nic. I ona si Zabiniho docela oblíbila.

***

„Konečně pátek!" zavyla unaveně Pansy a složila se na pohovku ve společenské místnosti. Natáhla se a drze si položila hlavu do Dracova klína, neboť on už na pohovce seděl. „Přísahám, že tenhle týden byl delší než ty ostatní."

Theo, jenž se s unaveným povzdechnutím posadil do křesla, se na ni podíval. „Jo, ale to není možné, Pans. Čas ubíhá pořád stejně."

Pansy natočila hlavu k němu a věnovala mu rozmrzelý pohled. „Vážně, Theo? To jsem opravdu netušila." Protočila oči a podívala se nahoru na Draca, který se na ni jen mírně ušklíbl, ale jinak nedával najevo, že Theovu zbytečnou poznámku vůbec slyšel.