Napříč rozdílnými světy

18. Vrtné právo

„Nemůžu uvěřit tomu, že to udělala," prolomil tíživé ticho Seamus a podíval se na Ginny, Deana a Blaise. Nikdo z těch tří nijak nereagoval. Všichni se jen tvářili, jako by ztratili vůli žít. „To je tak... kruté a nespravedlivé!"

Hermiona, která doposud seděla u dlouhého stolu v pracovně primusů a pracovala na rozpisu hlídek, šlehla pohledem k pohovkám, na kterých čtyři zmiňovaní studenti seděli a litovali se.

„Nespravedlivé?" zeptala se nevěřícně a cítila, že na ni zase jde touha po násilí. „Právě naopak! Je to ohromně spravedlivé!" rozčílila se.

Blaise ji propíchl očima. „Nechápeš to!" vyjel na ni a skoro se rozbrečel.

Kudrnatá čarodějka si výsměšně odfrkla. „Patří vám to," stála si za svým. „Obrátili jste celý hrad vzhůru nohama a vaší vinou byly zraněny desítky studentů i profesorů! Já bych na vás teda byla ještě tvrdší, kdybych byla ředitelkou," nechala se slyšet a tentokrát ji očima probodávali všichni čtyři.

„Úplně si umím představit, jak by to tady vypadalo, kdybys školu vedla ty... rozcvička v pět hodin ráno následována kondičním během do Prasinek a zpátky, žádná povolená zábava mimo vyučování, zrušené všechny sporty, i do skleníků by se muselo chodit v perfektně vyrovnaných zástupech, studenti by se museli co chvíli hlasit na předem určených stanovištích, striktní večerka a noční i denní zákaz vycházení, žádná svoboda slova ani ničeho jiného... prostě čirá diktatura!"

Hermiona se znuděně dívala na Seamuse a trpělivě čekala, až přestane kvákat nesmysly. „Vypovídal ses?" zeptala se sladce.

Seamus se na ni zamračil. „Mám toho ještě hodně, co bych chtěl říct, ale jo," zabručel a Hermiona zakoulela očima.

„Zkrátka jste si to zasloužili," ukončila tu hloupou debatu a všichni čtyři se ji pokoušeli uhranout pohledem. „Co jste vůbec v tom brnění dělali, když jste to měli zakázané?" zeptala se, neb jí došlo, že ji to zajímá a že se jich na to doposud nezeptala.

Nestává se denně, že se studenti procházejí po chodbách hradu v brnění vojáků z minulosti. Navíc jim to McGonagallová před časem striktně zakázala, co ví. Myslela by si, že budou ředitelčin zákaz respektovat, ale to byla nejspíš dost naivní myšlenka.

Seamus, Dean a Ginny si vyměnili pohled. „Mmmm... nic," odpověděl druhý zmiňovaný a Hermiona se zamračila, ale nestihla na to nijak reagovat, jelikož se portrét, který sloužil jako vstup do pracovny, otevřel a dovnitř vstoupil blonďatý zmijozel, jenž se zarazil v půlce kroku, když zjistil, že je v pracovně víc lidí, než očekával.

To bude mít rande i s těmi čtyřmi hňupy?

„Draco! Už jsi to slyšel?!" vyhrkl rychle Blaise a upíral na něho z pohovky uslzený pohled domácího skřítka.

Blonďák se zmateně zamračil a pokračoval dál do místnosti. „Slyšel co?" zeptal se a nezamířil k pohovkám, ale rovnou ke stolu, u kterého seděla jeho holka.

Nazývat Grangerovou svou holkou bylo nejspíš hodně troufalé, ale přistihl se, že titulovat ji takhle ve své mysli se mu dost líbí. Sice si v tomhle směru nic neslíbili a ještě nebyli schopni svůj vztah jakkoliv pojmenovat, něco mu ale říkalo, že Grangerová jeho holkou zkrátka a dobře je.

Blaise se v odpověď na Dracovu otázku rozplakal, takže se slova ujala Ginny, zatímco Draco se posadil ke stolu. „McGonagallová nám všem zakázala až do konce roku famfrpál," hlesla dokonale zničeně a Draco vykulil oči a otočil se, protože u stolu doposud seděl zády k nim.