𝘏𝘪𝘴 𝘴𝘰𝘯[L.S. Z.M.] ✓

~5~

Liam

Dnešní ráno bylo velice divné a já teď jdu po ulici domů.
Chybí mi ponožka, kterou vůbec nevím, kde jsem nechal a ještě se mi ztratil Zedd. Nebere mobil a já doufám, že je v pohodě.

Dobelhám se domů a hned co si zuju boty se ozve můj táta.,, Jak si vůbec mohl dojít domů? Vidáš jako kdyby jsi chlastal tři dny v kuse. " smál se.
,, Haha moc vtipný, uděláš mi čaj?"
,, Vždycky "odpověděl.

Po sprše jsem přišel k jídelním stolku, na kterém byl můj čaj a táta si četl noviny.

,, Stalo se ti něco?" zamračil jsem se a poukázal na jeho zápěstí, které bylo docela sedřené, otlačené a trochu i spálené.

Koukl jsem se na něho a pak na zápěstí, které hned překryl rukávy od mikiny.,, Nic, radši mi řekni, kde jsi doopravdy byl."

,, A ty mi radši řekni co jsi dělal." řekl jsem.

,,Neodmlouvej a odpovídej" zamračil se.

,, Já se ptal první. " argumentoval jsem.

,, A já druhej."
,,Jen nechci, aby se ti něco stalo. " vysvětlil jsem moje chování.

,, Vážně nic a teď odpověz na to, kde jsi byl?" Snažil se mě přesvědčít.
A já ho nechal, ale budu dávat pozor, jestli nedělá něco nebezpečného.
,, Šli jsme se Zeddem na párty a já Zedda ztratil. "

,, Ztratil?" nechápal.

Nakonec jsme prokecaly celý den a navečer mi zavolal neznáme číslo.

,, Dobrý den tady Liam Tomlinson "
,, A tady Zayn Malik" zasmál se.
,, Ahoj " odpověděl jsem.

,, Měl jsme jet s mým kamarádem stanovat , ale on se na mě na poslední chvíli vybodl. Nechceš jet místo něj ty ?" Zeptal se Zayn .

„ Asi ne . Díky." Odvětil jsem po menší pauze , kterou jsem měl na rozmyšlenou.

„ Ale noták . Bude sranda ." Řekl se smíchem .
„ Je to nedaleko odtud , takže při nejhorším se můžem zabalit a jet domů ."

Řekl jakoby se nic nedělo. Po chvilkovém přemlouvání jsem nakonec kývnul.

„ Fajn jedem tam zítra po škole , tak si nezapomeň zabalit stan , spacák a podobné věci." Řekl rychle. A ani mě nepustil ke slovu když najednou řekl „ Ahoj." A Tipl mobil.

Ještě ten večer jsem si pobalil co bylo nutné a řekl jsem to tátovi. Nevím proč , ale místo toho abych mu řekl, že tam jedu s klukem. Řekl jsem, že tam jedu s holkou.

A to bylo osudová chyba .
Celý zbytek večera mi táta dával přednášky ohledně ...

Kupodivu s tím byl úplně v pohodě . Jakoby  radil svému kamarádovi a ne synovi . Upřímně tenhle vztah s otcem mi vyhovoval , ale tady v téhle situaci tomu bylo jinak. Červenal jsem se jako rajče a vůbec jsem nedával pozor .

Druhý den jsem vstal , oblék se a nasnídal, tak jako každý jiný den . Vzal jsem batoh s věcmi na stanování a vydal se do školy.

Po cestě do školy jsem podkal Zedda s tím, že hned jak mě vyděl se začal vyptávat proč si sebou beru tak velký batoh do školy.

„ Jedu stanovat " odvětil jsem.
„ A s kým? " začal hned na mě a vyptával se dál . Nevím proč , ale prostě mi přišlo divné říct že tam jedu sám s nějakým klukem. No ne s nějakým , ale se Zaynem.
Abych pravdu řekl, Zedd ho neměl moc rád . Možná by se dalo říct i to, že ho nesnášel , ale to bych možná přehnal.

„ Jedu tam s tátou ." Řekl jsem a sklonil se abych si mohl zavázat tkaničky , které se mi z ničeho nic rozvázaly .

„ Ahoj " ozvalo se .
„ Ahoj " odpověďel jsem . Bez toho abych věděl komu .

Když jsem se zvedl , Zedd se na mě koukal jako na vraha .
„ Co se děje? " zeptal jsem se ho .
„ Ty se sním bavíš ?" Zeptal se znechuceně .

„ S kým ?" Zeptal jsem se zmateně.
„ A koho jsi asi zdravil ." Řekl a přitom si překřížil ruce na prsou .
Nechápal jsem dokud z něho konečně nevypadlo o koho šlo . „ Pozdravil tě Zayn ." Řekl a rozešel se .

Já jsem se už také rozešel a myslel jsem si, že budu mít od toho vyptávání pokoj , ale mýlil jsem se.

„ Tak co řekneš mi už proč zdravíš Zayna ?!" Řekl zase trochu naštvaně . Nevím co mu na něm tak vadilo . „ Na té party jsem se dali do řeči . Nic vážného ." Řekl jsem , ale nechtěl jsem zabíhat do detailů.

Jako to, jak jsme se líbali a probudili se ve stejné posteli . Naštěstí s oblečením .

Když už jsme byli před školou, tak zazvonil zvonek a my utíkali co nejrychleji do naší třídy . I s batohem , který jsem pak v hodině šel odnést do své skříňky .

Nic během školy nebylo tak zajímavé jako pohled na Zayna při obědě . Díval se na mě, těmi krásnými kukadly jako na svatý obrázek a já mu ten pohled oplácel .

Nevím co se to se mnou děje, tajím to před všemi a přitom když ho vídim se mi chce brečet z radosti . „ Možná láska" . Řekl jsem si pro sebe . A hned jsem tuto myšlenku zavrhl.

Po dalších dvou nudných pátečních hodinách jsem se vydal pro svůj batoh do skříňky. Pomalu jsem se vydal před školu čekat na Zayna .

Stoupl jsem si , ale tak aby mě nikdo neviděl . Nechtěl jsem na sebe přitahovat pozornost.

I když nevím, kdo by na mě koukal . Dokonce jsem ani nepozdravil Zedda . Páč kdyby jo, chtěl by se mnou jít k domu, protože to má cestou a nebo by čekal než si pro mě přijede táta na to stanování. A  já mu lhal a on to nesměl prokouknout .

„ Všude jsem tě hledal ." Ozvalo se .

Vždycky se ke mě přikrade ze zadu jako duch . „ Ahoj Zayne ." Řekl jsem . „ Stydíš se za mě snad ?" Zeptal se se skleslím hlasem . „ Ne ne , to ne ." Začal jsem hned na něj .

„ Nemělo by to být spíš na opak ?" Zeptal jsem se ho .

„ Ne proč by mělo ? Ale víš co? Radši to necháme tak a pojedeme . Co ty na to ?" Řekl s úsměvem .

„ Dobře ." Odvětil jsem .

Myslel jsem si, že nás nikdo nevidí a tak můžeme v klidu odjet , ale spletl jsem se, za Zaynem přišla jedna z rostleskávaček a začala ho jakoby osahával a něco mu šeptala.

Já ji bez rozmýšlení trošku odstrčil a vzal Zayna za jeho ruku .

On nic neříkal a odemkl auto .

Pomáhala mi pandiklk