𝘏𝘪𝘴 𝘴𝘰𝘯[L.S. Z.M.] ✓

~15~

Louis, jak Liam odešel do školy

S Liamem jsem se domluvil a ví, že se vrátím až pozítří.

Prý si to domluví se Zeddem.
Vím není moc hezké, že ho tu nechám, ale chci zkusit najít svou rodinu a představit jim Harryho, pak Liama.

Harry by měl přijet za chvíli, včera jsme se domluvili, že tam teda spolu pojedeme, když ani jeden z nás nemá co dělat.

Aspoň Harry pozná moji rodinu.

Já tu jeho už znám. Dovolím si říct, že mě mají rádi, jeho máma, Anne je strašně milá a říká mi zlatíčko, jeho sestra Gemma, je taky super. Nechci říct, že nahrazovala moje sestry, ale někdy to tak bylo.

Z mého rozjímání mě vytrhlo odemykání dveří, nelekl jsem se, byl to Harry, má moje klíče a já zase jeho.

,, Ahoj, zlato. " pozdravil mě, když vešel do kuchyně, kde jsem seděl.

,, Ahoj." stoupl jsem si a šel ho políbit.
Z nevinného polibku se to trošku zvrhlo a kdyby jsme tolik nespěchali nechal bych ho mi znova znevěstit zadek.

,, Stačí, musíme jet. " můj smích přetrhl polibek, který začal nabírat dětem nepřístupný podtext.

Lehce zavrčel a odtrhl se ode mě.

,, Tak pojď." vzal moji tašku, mě za ruku a táhl mě za ruku do auta.
Tašky jsem dali do sedadla do zadu a chystali se vyjet.

Harry ovšem jenom seděl na místě řidiče a koukal před sebe.
,, Co je?" zeptal jsem se ho a otřel můj nos o jeho tvář.

Zaculil se odpověděl mi ,, Jsem nervózní, co když se jim nebudu líbit?"

,, Jsi úžasný a nádherný, budeš se jim líbit, sice nevím jaký mají názor na gaye, ale určitě si tě oblíbí. Máma teda asi ne. Ta je homofobní až hrůza." lehce jsem se zasmál na odlehčení atmosféry.

Harry se trošku oklepal a vyjeli jsme.

Asi po hodině (nevím jak dlouho ta cesta trvá, ale hodí se mi hodina) cesty jsme vjížděli do mého rodného města.

Teď jsem začal být nervózní i já, co musí zažívat Harry.
Navedl jsem ho k mému rodnému domu a před ním jsme zastavili.

Vím, Ze tady už nebydlí, ale možná to budou vědět nový majitelé.

Přešli jsme ke dveřím a zazvonili. Asi po dvou minutách vyšel nějaký děda.

,, Dobrý den, co potřebujete? " zeptal se.
,, Dobrý." odpověděl jsem. ,, Dříve jsem tady bydlel is mou rodinou, ale ti se odstěhovali nevíte kam? Tomlinsonovi se jmenovali. "

,, Oh, ano vím. " Usmál se děda.
,, Pockjete napíšu vám adresu. " řekl a na chvíli se ztratil v domě.

Kdybych věděl, že to bude tak lehké, zkusil bychto už dřív.

Za nedlouho se vrátil a vytiskl mi malý papírek do rukou.
,, Tady máš chlapče."

,, Děkuju." Usmál jsem se. ,, Není zač. Mějte se hezky." zamával a nadobro se ztratil v domě.

Byl jsem více vytřešťený než předtím a šel si sednout o auta.

Adresu jsem podal Harrymu, ten se hned rozjel a do deseti minut jsme stáli před nové zařízený domem.

Hluboce jsem dýchal a seděl strašně strnule. Harry taky nebyl úplně v pohodě, ale byl na tom líp.

Ani jsem nemyslel na to jak zareagují nebo co dělám a rychle vyšel z auta.
Můj přítel šel hned za mnou a po pár krocích jsme stáli dveří a zvonku.

Dal jsem prst na zvonek a stlačil, dokud jsem měl odvahu, jinak bych se zbalil a jel zpět domů.

Po chvíli jsem slyšel hluk za dveřmi. Strnule jsem ještě víc, ale pomohla mi Harryho ruka na mých zádech.

Po chvíli nám otevřel asi šestnácti-letý klučina, s rysy mých rodičů.

Po otevřel jsem ústa zatímco on na mě divné hleděl.

,, Ernie? " Zašeptal jsem trhaně.