𝘏𝘪𝘴 𝘴𝘰𝘯[L.S. Z.M.] ✓

~21~

Louis

,, Nemůžeš mi to zakázat. " protestoval
Liam.

,,Ale můžu." stál jsem si tvrdohlavě za svým.
Odešel jsem z jeho pokoje a zavřel za sebou dveře.

Povzdechl jsem si, možná že jsem to vážně přehnal.
Zayn se mi, ale vážně nelíbí a to, jak na Liama sahá, kouká, je mu šestnáct a má více tetování než já.

Rodiče mu to určitě nedovolili a možná jsem s tím, že kouří a pije měl pravdu.

Neznám ho, ale myslím si, že jsem jako otec udělal dobrou věc, chci Liama chránit a tenhle by mu mohl ublížit.

Povzdechl jsem si a vzal do rukou mobil.
Vytočil jsem číslo mého přítele a čekal jestli to zvedne.

,, Ahoj Lou, co se děje? " zeptal se po asi minutě vyzvánění.

,, Liam má kluka." vybalil jsem na něj rovnou.

,, To je skvělé! Aspoň mě konečně můžeš představit. " navrhl.

,, No já nevím." zamumlal jsem.

,, Jak jako nevíš? Víš, že to vezme v pohodě je stejnej jako my. "

,, No právě, je ten dole a Zayn ten jeho se mi vůbec nelíbí a zakázal jsem mu se s ním stýkat." Vysvětlil jsem a doufal, že to pochopí a řekne, že je to dobré rozhodnutí.

,, No já nevím, když se milují. " začal já ho ovšem hned zarazil.
,, Co když ho, ale nemiluje a jen mu ublíží? " po téhle otázce nastalo ticho.

,, Jak to víš?" ptal se dál.
,, Nevím, ale mám o něj strach." povzdechl jsem si.
,, Já bych toho Zayna, radši nejdříve poznal, než dělat ukvapené závěry." protestoval.

,, Nemůžu ho pozvat k nám domů, když jsem ho asi před půl hodinou z našeho domu vyhnal." řekl jsem protírající si oči.

,, Dej tomu čas."

Liam

Jak mohl!

Pořád jsem seděl na zemi a snažil se pobrat to co mi teď řekl.
Z mého transu mě probrali až slzy, tekoucí po mých tvářích.

Párkrát jsem zamrkal, ovšem vůbec to nepomohlo k tomu, aby mých slz ubývalo.

Nemůže mi to zakázat.
Musím jít za Zaynem.

Nepřemýšlel jsem o tom co mi táta řekl, či že můžu mít problém.
Nenápadně jsem vyšel z pokoje, táta si mě nevšiml s někým telefonoval, tím jsem se ale vůbec nezabýval a šel ke dveřím.

Potichu a pomalu jsem je otevřel, vycházející z nich, pak jsem je i stejně zavřel a bosky se rozběhl k domu mého přítele.

Neměli jsme to od něj nějak daleko, ovšem to taky nebylo pár metrů, proto jsem teď stál celý udýchaný, zpocený před Zaynovým domem.

Neklepal jsem, dal mi klíče, odemkl jsem si a vešel dovnitř.

Hned jsem ucítil jeho náruč, jakoby čekal, kdy přijdu.

Objal jsem ho nazpátek a pevně ho držel u sebe. Lehce mi i rty přejížděl po krku, já ho však zastavil a lehce se od něj odtáhl.

,, Co se stalo? " zeptal se když se mi podíval do očí.

,, Nemá tě rád." dalo by se říct, že jsem mu odpověděl.
,, Je homofobní?" vystrašeně na mě koukl.
,, Ne, má problém jenom s tebou." smutně jsem se usmál, dávající mu lehký polibek na rty.

,, A to tě sem po tom pustil?" nadzvedl
obočí.

,, Ne, utekl jsem. "