𝘏𝘪𝘴 𝘴𝘰𝘯[L.S. Z.M.] ✓

-14-

                                                                                                        Liam                                                                                         

Ráno jsem si sbalil věci do školy a spolu se snídaní v mé ruce jsem se do toho blázince vydal.

Ve škole jsem nenarazil první hodinu jak na Zayna tak ani na Niala. Asi spolu něco vymýšlejí. Zajímalo by mě zda jsou to jen přátele jak tvrdí.

Neměl bych žárlit.

Vždyť já ani pořádně nevím jak to mezi námi je.

Pokud něco mezi námi je.

Nevím jak na to mám reagovat já sám. Upřímně, kdo kromě opilého člověka a nebo šlapky se s klukem, kterého vůbec nezná vyspí hned první noc a né jednou, ale rovnou dvakrát. 

Sám se za sebe musím stydět. Rád bych to z někým probral, ale s kým?

Za tátou s tím nepůjdu a nevím jak je ohledně tohoto postaven můj nejlepší přítel Zedd. 

Zedd byl tento den omluven ze všech hodin a já o tom vůbec nic nevěděl. Jestli by byl nemocný nejspíš by mi napsal třeba ať mu pošlu zápisy nebo něco na ten způsob.

Zprávy jsem kontroloval asi padesátkrát, ale nic mi nepřišlo. 

Po škole jsem se vydal k němu domů ho zkontrolovat, ale jak se ukázalo nikdo tam nebyl.

Auto bylo taky pryč, asi někam jeli.

Na dovolenou možná, co já vím. Jediné co je na tom divné je, že mi nic neřekl. Vždycky se hrozně chlubil, když společně s jeho velkou rodinou jeli k moři.

Nikdy to, ale nemyslel ve zlém a navíc mi vždy přivezl suvenýr. 

Už jich doma mám pěknou sbírku. Každý rok od našich šesti let. Většinou jsou to mušle či pohledy, ale i tak je to od něj moc milé.

Když jsem byl poprvé na dovolené já, přivezl jsem mu mušli velkou stejně jako má tehdejší velikost dlaně. 

,, Tak tady jsi." Zahučel na mě Nial z auta, kterým vedle mě zastavil.

,, Hledám tě už aspoň deset minut. " Vůbec jsem nechápal proč na mě mluví. Snad nikdy jsme se nebavili a on mě teď najednou schání. 

Bíle auto zastavilo těsně u chodníku a z něj si vyšel Niall s velkým svazkem balonků.

,, Tohle ti někdo posílá. " U balonků byla malá nenápadná kartička s adresou.

Nenápadně jsem se koukl na Niala, abych věděl jestli by byl ochotný mě tam dopravit. 

Přeci jen když si dal tu námahu mě tu schánět tak proč by mě nemohl i odvést na tu adresu.

V mém přemýšlení mě, ale nakonec Niall vytrhl.

,, Tak nastoupíš si? Nebo můžu odjet?"

Rychle jsem si nastoupil do auta a  strnule čekal na to, co mě čeká.
Bylo to v pohodě, teda pokud není vrah, sice jsem nebyl nadšenej, že mě někam veze, ale trošku jsem doufal, že uvidím Zayna a proto jsem měl radost.

Přijeli jsme k domku na kraji lesa a mě se to moc nezamlouvalo.

Niall podle mě není žádný násilník, ale i tak jsem se s jeho přítomností tady necítil úplně dobře. 

,, Jdi tudy. " Natáhl ruku ke směru určení mé cesty.

Vyšel jsem s auta a šel pořád rovně a nakonci chodby jsem narazil na prosklené dvojité dveře za nimiž je zahrada. 

,, Zayne? "

Řekl jsem s nevěřícným pohledem.

Ruce, které jsem měl celou dobu podél mého pasu jsem se rozhodl natáhnou a běžet mu přímo do náruče.

Ještě před pár desítkami minut jsem si nebyl jistý jak to mezi námi je, ale teď jsem na sto procent, že chci být navždy schován v jeho náručí.

Na stole ležela červená růže a malá sametová krabička.

Koukal jsem na ni z otevřenou pusou a doufal, že je pro mě.

Nechtěl jsem,  vypadat špatně a tak jsem se radši zeptal.

,, To je pro mě? " On se na mě podíval stylem ' není to jasné?' po tom mi, ale odpověděl.

,, Jo je. " 

__________________________________

Znova bych chtěla poděkovat  a vám za to co děláte.

pandiklk píše v tomto příběhu většinu Ziam a strašně ji za to děkuji.