„ Nešel jsi náhodou pěšky? " Zeptal jsem se ho po chvíli cesty . „ Tohle auto je Nialla . Nechal ho včera před školou . A klíčky jsem si vyzvedl dneska ráno u něj doma ." Řekl s klidným hlasem .
Asi po půl hodiny cesty, jsme dorazily na místo plné bahna . I když bylo léto .
„ Neříkal jsi náhodou že je to kousek?" Zeptal jsem se jakmile jsme vystoupili z auta .A on se začal smát . „ Vždyť je to kousek ." Řekl.
Já se na něj s nevěřícným a pobaveným pohledem podíval . On se najednou rozešel a já za ním cupital i když sem vůbec nevěděl kam . Nikdo tu nebyl vše bylo daleko, kdyby se mi rozhodl něco udělat byl bych bezmocný .
Měl silné potetované ruce, vypadal, že je celý vypracovaný a o proti němu jsem byl párátko, takže bych se moc neubránil. Věřím ale, že se nic špatného nestane.
Nakonec jsme došli na suchou mýtinku v lese.
„ Pojď sem ." Řekl mi Zayn a poukázal rukou ať jdu . Ale když jsem k němu přišel tak po mě začal stříkat sprej proti klíšťatům a různé jiné havěti .
,, Díky." poděkoval jsem.,, Nemusíš se bát "zasmál se,, Jen stanujem."
Kývl jsem, že rozumím. Sundali jsme si batohy a začali rozdělávat stany.
Zayn se snažil zapíchnout ty tyčky do země, když mu jedna vyletěla a zbořila mu celou konstrukci.Začal jsem se smát a musel se přidržovat za kolena. On se na mě zamračil, ale za chvíli se začal smát taky.
,, Proč ti to tak jde!? " rozkřikl se se smíchem.
,, Nevím" pokrčil jsem rameny,, Jako malej jsem chodil se strejdou a někdy i s tátou stanovat. Asi z toho mám praxi. " smál jsem se.
,, Upřímně tohle je moje první stanování." svěřil se mi.
Já na něho vykuleně hleděl.
,, Vážně? A odkud umíš stavět stan? "
Zeptal jsem se.,, Od táty. On chodil stanovat tak jsem mu pomáhal, ale vždycky jsem se bál a tak jsem spal doma." usmíval se.
Došel si pro tu tyčku a začal stavět znova.
,, Pokud to postavíme do setmění, můžem se ještě vykoupat v tom jezírku co tady je. " dostal jsem nápad.
,, Jo to bysme mohli. " přitakal mi.Po nějaké chvílí jsem už měl stan postavený, za to on se s tím pořád pral.
,, Nechceš pomoct? " zeptal jsem se.
,, Jo, pomoc by se hodila." zasmál se.
Spolu jsme natáhly plachtu a pak zabouchaly kolíčky.
,, Je trošku zima, ale stejně se jdem koupat ne? " řekl.,, Jo" začali jsme si sundavat trička a přitom běželi k jezírku jako malé děti.
Doběhli jsme tam a hned po sobě začali cákat vodu.,, Ááá to je studený! " zakřičel jsem když mě zayn obejmul a oba nás žďuchnul do vody.
,, Ale" smál se,, nic co by se nedalo vydržet."Stoupl jsem si a měl v plánu ho potopit, ale on vzal moje ruce, s kterýma si propletl prsty. Se smíchem taky stoupl, ale ten ho přešel, když si uvědomil jak blízko si jsme.
Neodtáhl se, já také ne a divným způsobem se mi to líbilo.Přejel pohledem na mé rty, ale hned jak si uvědomil co udělal se odtáhl.
Asi si myslel, že by mi vadilo kdyby jsme se políbili. Nikdy jsem se s klukem nelíbal. Jenom z holkou a to nebylo to pravé ořechové.Potichu a jako v tranzu jsme se usušili, povečeřeli a zalezli do stanů.
Louis
,, Ahoj Harry. " pozdravil jsem mého přítele a hned ho políbil.
,, Rád tě vidím." odpověděl mi a rukou mě pohladil po tváři.
Určitě jsem se červenal a usmíval.
,, Kde máš syna? " zeptal se.
,, Stanuje. " odpověděl jsem.
,, Aha",, Harry... " chtěl jsem pokračovat, ale on mě přerušil.
,, To je v pořádku. Chápu tě, ale stejně mu to jednou budeš muset říct."Zakýval jsem hlavou, že rozumím, ale vůbec se mi to nelíbilo.
ČTEŠ
𝘏𝘪𝘴 𝘴𝘰𝘯[L.S. Z.M.] ✓
FanfictionLouis i Liam Tomlinson se pomalu zamilovávají, ale kdyby věděli co jedna láska jednoho z nich způsobí, určitě by se jí obloukem vyhly oba dva. _ Tuhle knížku, píšu s úžasnou Pandiklk Berte prosím trošku s rezervou je to jedna s našich prvních knížek...