LIKE LIVING IN A CAGE

Kapitola 29.

S tím, co se stalo v té herně se už příliš netrápím. Nepokládám to jako osobní
selhání, protože jsem byla opilá a vlastně
se mi nic nestalo. Příště možná
přehodnotím svůj outfit nebo se budu
snažit nezůstávat sama.

Teď mě trápí spíše Vanessa. Nikdy jsem si
nemyslela, že ji někdy uvidím tak
nešťastnou, jako tomu bylo včera. Ale
věřím, že bude vpořádku. Věřím, že se
bude brzy snad cítit zase lépe. Ikdyž
uznávám, že bych to také nesla velmi
těžce, kdyby takto někdo mluvil o mě.

Ale Vanessa je silná. A zvládne to. Vím
to.

,,Jsi dnes nějaká zamlklá zlatíčko...děje se
něco?" zeptala se Madie, která mě objímala
  když jsme společně seděly na gauči.

Já jen zavrtěla hlavou a pousmála jsem se.

,,Nene...nic se neděje." řekla jsem a krátce
jsem ji políbila.

,,Včera jsem na tu lekci, co jsem měla s
Vanessou nešla." začala jsem a odtáhla jsem
se od ní. Ona se na mě podívala a
poslouchala mě.

,,Nebyla jsem si jistá...jestli to, co dělám má
nějaký smysl, když v tom baru jsem vlastně
nebyla schopna ničeho. A jen díky Scottovi
to dopadlo dobře." vysvětlila jsem jí.

,,Chápu." řekla Madie.

,,Takže s tím skončíš?" zeptala se mě a já
   zavrtěla hlavou.

,,Napadlo mě to, ale nakonec jsem
   si to rozmyslela. Protože se vlastně nic
   nestalo a to je hlavní." řekla jsem jí a ona
   jen kývla a pousmála se na mě.

,,To je moc dobře." řekla a dlouze mě
  políbila. 

,,Já už jsem domluvená, že se s Russellem
   sejdu zítra u něj v kanceláři a začneme
   řešit ten rozvod." řekla Madie a já měla
   velkou radost.

,,To je fantastický." řekla jsem s nadšením.

,,Jo...to je." sdíela Madie mé nadšení.

,,V kolik?" zeptala jsem se jí.

,,No...asi tam půjdu ráno, abych to měla
do oběda za sebou." řekla Madie upřímně.

,,Můžu jít s tebou...pokud chceš." řekla jsem
a usmála jsem se na ní. Ona mi úsměv
oplatila a políbila mě.

,,Myslím, že to zvládnu sama. Nevím, jak
dlouho to potrvá a nerada bych, abys tam
na mě čekala." řekla mile a pohladila mě
po tváři.

,,Chápu." řekla jsem s úsměvem.

,,Co Vanessa, jak jste se měly včera?" zeptala
se mě.

Těšilo mě, že se na Vanessu ptá. Bylo to moc
milé, když si uvědomím, že by jí to vlastně
mohlo být úplně jedno.

,,No...bylo to moc fajn do chvíle než do ní
vrazil nějakej chlap a začal ji urážet."
řekla jsem prostě.

,,Ou..." zareagovala Madie znepokojeně.

,,A co říkal?" zajímala se a já jen zavrtěla
hlavou.

,,Měl jen nějaký rasistický narážky." řekla
  jsem stručně, protože jsem Madie chtěla
  ušetřit přílišných detailů, o kterých jsem
  nechtěla mluvit.

,,Chudák holka." řekla Madie a zašklebila se.

,,Jo...byla z toho celkem rozhozená, tak jsem
  si s ní pak sedla do parku a čekala jsem až
  se uklidní." dodala jsem a Madie jen kývla
  a mlčela.