LIKE LIVING IN A CAGE

Kapitola 37.

Vítám vás u další kapitoly. ☺️ Vím, že
většinou přidávám kapitoly ráno (snažím
se o to) ale poslední dobou nemám tolik
času na psaní. Kapitoly, co vydávám jsem
měla napsané v předstihu a vydávala je
postupně. Nechci, aby byl tento příběh
tak dlouhý jako ten předchozí. Původně
jsem si myslela, že bude spíš poloviční,
ale poté jsem začala mít spoustu nápadů.

Brzy tento příběh dokončím. Neříkám,
že příští kapitola bude poslední. Ale
nerada bych tento příběh nechala
rozepsaný. Pokusím se ho dopsat, co
nejdříve.

Už teď mám nápad na další příběh,
ale nevím, kdy budu mít čas se do něj
pustit.

Každopádně si vážím každého z vás, kdo
každý týden čtete a trpělivě čekáte na další
kapitoly. Moc mě to těší. A děkuji vám! 👏

To je ode mě vše a teď už hurá na novou
kapitolu....❤️

Když jsme všichni dojedli, odnesla jsem
ze stolu všechno nádobí a poté jsem
si přisedla k ostatním na gauč do
obýváku. Sedla jsem si vedle Vanessy,
Madie seděla též vedle ní a Scott seděl
vedle mě.

,,Tak povídej." pobídla jsem ji.

,,Proč jsi utekla?" položila jsem otázku,
  která mě zajímala ze všeho nejvíc.

,,Myslela jsem, že mi věříš." dodala jsem
  rozrušeně.

,,Zkusíme...zůstat vklidu...dobře?" řekla
  Madie, která se snažila, aby mezi námi
  nebylo žádné napětí.

  Je těžké být vklidu a její klid nad celou
  touto situací je vcelku obdivuhodný.
  Nevím, jak to zvládá, ale možná na
  tom něco je. Můžu to zkusit.

,,Věřím ti Ello." začala Vanessa opatrně.

,,Ale nechtěla jsem tě zatěžovat problémy,
  které nemusíš a nedokážeš vyřešit."
  řekla Vanessa.

,,Jaké problémy?" zeptal se Scott.

,,Už dlouho mě šikanovali v děcáku. Ale
  díky tomu, že jsem za vámi chodila do
  Centra jsem na to dokázala na chvíli
  zapomenout." vysvětlila Vanessa.

,,Nechtěla jsem na to myslet, když jsem
   byla s vámi." dodala Vanessa sklesle.

  Tušila jsem, že ji šikanují. Pamatuji si,
  když mi volala a já zaslechla tu říkanku.
  Nebo, když nepřišla na lekci,
  protože ji obvinili z krádeže, kterou jak
  řekla nespáchala. Trochu jsem
  pochybovala o tom zda je to skutečně
  pravda, ale přesto jsem jí věřila. A
  věřím jí i teď.

,,S vámi se mi dařilo na to na chvíli
  zapomenout." řekla a pousmála se.

,,Když jsme jeli tehdy na Conney Island
  a pak byli společně na té pláži. To..."
  řekla Vanessa šťastně a odmlčela se.

,,To byl splněný sen." dodala po chvíli.

,,Byla jsem tak šťastná." řekla Vanessa a
   já se pousmála, stejně jako Scott.

,,A pak jsi mě seznámila s Madison." řekla
  Vanessa a otočila se na Madison.

,,A...já ji neměla ráda." řekla Vanessa a 
  skousla si ret.

,,A myslela jsem si, že když jste spolu, tak
  pro mě už není místo. Protože já jsem
  jen dítě z děcáku." řekla Vanessa trochu
  sklesle.