LIKE LIVING IN A CAGE

Kapitola 18.

Moc vám děkuji, za vaše hlasy a podporu.
Jste úžasní. Moc si toho vážím. Doufám, že
jste se na novou kapitolu těšili. Ještě jednou
vám moc děkuju a tady je...❤️❤️❤️

Všechno šlo podle plánu. Večeře se pekla v
troubě a já si mezitím dala sprchu. Vylezla
jsem ze sprchy, své nahé tělo jsem si
schovala do ručníku a šla jsem do ložnice
se převléct. Oblékla jsem si jen tepláky
a tričko. Mám ráda pohodlnost a
jednoduchost.

Zbývalo už jen deset minut než bude jídlo
hotové a Madie se stále nevracela.
Jakmile jsem na ni pomyslela, ozvalo
se zaklepání na dveře a tak jsem šla
otevřít.

,,Jdeš právě včas." řekla jsem mile, když
jsem otevřela dveře a Madie vešla dovnitř.

,,Skvěle." řekla nadšeně a postavila svůj
kufr stranou.

,,Umírám hlady." řekla s úsměvem a objala
mě.

,,To doufám." řekla jsem, když jsem se od
  ní odtáhla a usmála jsem se na ni. Ona
  mě krátce políbila a šla do obýváku.

,,Ach jo....tady to voní!" prohlásila hladově,
  když vešla a já se musela pousmát. Šla
  jsem se posadit na gauč a podívala jsem
  se na hodiny. Ještě tomu dám pět minut
  a pak to půjdu vytáhnout.

  Těšilo mě to. Bylo skvělé vařit i pro někoho
   dalšího. Mě vaření příliš nebaví, ale jen
protože většinu času vařím pro sebe a
to prostě není ono.

,,Co je to?" zeptala se Madie, když vyšla z
   kuchyně.

,,Lassagne se špenátem." odpověděla jsem
  jí a ona jen uznale zakývala hlavou a
  posadila se vedle mě. Položila mi hlavu
  na rameno, ale jen na chvíli a pak se
  odtáhla.

,,Ty..." řekla zamyšleně  a naklonila se
  ke mě blíž.

,,Taky moc hezky voníš." řekla a pousmála
   se.

,,Jo...byla jsem ve sprše mezitím, co jsi tu
  nebyla." řekla jsem prostě.

,,Byla jsi?" zeptala se Madison vzápětí,
  nepatrně se pousmála a skousla si ret.

,,Ano." řekla jsem s úsměvem a odešla jsem
  do kuchyně vyndat ty lassagne.

  Nandala jsem si kuchyňské rukavice a
  vyndala z trouby její obsah. Rozpálený
  pekáč jsem položila na dřevěné prkénko
  a nechala jsem to stydnout. Sundala
  jsem si rukavice a ucítila jsem, jak mě
  Madison zezadu objala.

  Můj dech se na okamžik zastavil a já
  musela zalapat po dechu. Moje srdce
  se opět rozbušilo. A zase za to může
  ona. Díky tomu, jak byla blízko.

,,Ty...jsi hrozná Madie." vydala jsem ze
sebe, tak klidně, jak jen to v tu chvíli
šlo.

,,Jsem?" zašeptala mi do ucha a uchechtla
se.

Moc dobře věděla, co dělá. Vím, o co se
snaží. Samozřejmě, že to vím. Ale, taky
vím o tom, co chci. Není to ani den, co
tu bydlí. Mám ji ráda, ale chci ji poznat.
Ikdyž je nádherná a přivádí mě k
šílenství. Ale nechci nic uspěchat.

,,Umím být i horší." zašeptala s úsměvem.

  Cítila jsem motýlky v břiše.
  Ještě se mi nestalo, že by mě někdy
  někdo takhle objal a já cítila tolik
  zvláštních pocitů. Rozhodilo mě to.
  Když jsem se vzpamatovala, ucítila
  jsem, jak Madison začala líbat můj
  krk.