Slyšela jsem, že zlomil každé dívčí srdce. Byl to opravdu zvláštní kluk a pokaždé se jen usmál s tím svým úšklebkem na tváři. Jo, v očích měl neznámý klid, jakoby o své prohře předem věděl, ale nebál se jí. Jen usmál, smál se a mátl tím všechny okolo sebe.
A já se ho ptala, kde bere tu sílu. Nic. Pokrčil rameny a popotáhl z cigarety.
„Kdo říká, že jsem silný?‟
„A nejsi?‟
Sedl si na lavičku vedle ní. Venku příjemně pršelo a oni seděli na zahradě pod přístřeškem. Ten den měl Caleb zpoždění a ona čekala až se vrátí ze školy. Theodorovi kapaly mokré kapy deště z vlasů a on se zase jen tak kouzelně usmál. Díval se někam před sebe a uvažoval nad její otázkou.
„Ne, nemyslím si, že bych byl zrovna silný. Kdyby ano, dokázal bych se od tebe držet dál.‟
„Ale pořád se usmíváš...‟
„Usmívám se, protože nemůžu být pořád smutný kvůli věcem, které se mi nedaří. To bych se pak nemohl usmívat nikdy.‟
„Ahhh, pořád máš na všechno odpověď.‟
„Na všechno ne, například nevím, co si myslíš o dešti.‟
„Nic. O dešti moc nepřemýšlím, víš? Je to...prostě déšť.‟
„Já ho mám rád.‟
„Proč?‟
„Holkám je při něm zima. Mám pak jednoduchou výmluvu, proč se k nim tak tisknu.‟
„Jako vážně? A jim se to líbí? Pf..‟
Udělal malý pohyb a prsty jí přejel po odhaleném krku, načež si poposedl blíž a ona cítila jeho dech na tváři.
„C-co děláš?‟
„Cítím, že je ti zima a jelikož jsem takový gentleman, nenechám tě přeci mrznout.‟
„Mohla bych jít jednoduše dovnitř.‟
„A půjdeš?‟
„Ne, tady je mi dobře.‟
„A je ti zima?‟
„Ani netušíš jaká...‟
ČTEŠ
ALL I WANT IS YOU
Teen FictionMoje mysl byla prázdná. Měl jsem pocit, že se topím a už nikdy se pořádně nenadechnu. Krvácel jsem, ale až když jsi přišla ty. Rány mi hořely, hořel jsem celý jen a jen pro tebe. Ale postupně se to ztratilo. Ztratil jsem se já.
