„Chceš sušenku? Obecně je to dost známý lék na smutek."
„Nejsem smutná..."
„Jsi"
„Má cenu se s tebou hádat?"
„Ne, vezmi si sušenku."
„Nechci sušenku."
„Jsi smutná"
„Nejsem!"
„Pšš, nebo vzbudíš celý dům, princezno."
„Zabiju tě."
„Vezmi si sušenku."
„Nechci."
„Co nechceš?"
„Tvoji sušenku!"
„Ah, máš pravdu. Je popraskaná. Vezmi si tuhle."
„Je úplně stejná."
„Není"
„Vždyť to vidím! Je úplně stejná..."
Byla si moje malá víla. Miloval jsem, když si se vztekala a tváře si u toho měla rozpálené.
„Není stejná princezno."
„Ah, tak mi prosimtě řekni, co je na téhle tak speciální, že mi ji pořád cpeš před nos."
„Tahle je totiž ode mě pro tebe. Je jen tvá."
Usmíval jsem se na tu dívku a ona na mě koukala, jako kdybych si z ní dělal legraci. Stála tam v tom svém tričku na spaní, ze kterého jsem tolik šílel, a váhavě si tu sušenku vzala.
„Děkuju."
ČTEŠ
ALL I WANT IS YOU
Teen FictionMoje mysl byla prázdná. Měl jsem pocit, že se topím a už nikdy se pořádně nenadechnu. Krvácel jsem, ale až když jsi přišla ty. Rány mi hořely, hořel jsem celý jen a jen pro tebe. Ale postupně se to ztratilo. Ztratil jsem se já.
