Stála na vlakovém nádraží a byla rozhodnuta už se nikdy neohlížet. Stála tam v davu a ztěžka dýchala.
Nové začátky jsou těžké, jo...
Byla připravená vzlétnout i bez křídel. Mysl měla prázdnou a téměř beze slov.
Vždyť jediné, co jí zbylo jsou jen fotografie. A na každé...na každé jsi ty.
Ďábel s duší anděla se zářivým úsměvem a jiskrou v očích. Přišel jsi, abys mě vyzvedl do výšky a pak zase pustil.
Slavíčku?
Slavíčku?
Nikdo to takto neplánoval. Zavřít tě do klece a zamknout na milion západů. Ustřihnout ti křídla, miláčku.
Umřela jsem. Zevnitř. A s nikým se o tu bolest dělit nechci. Je má. Bude mi tě připomínat. Třeba se jednou ta rána zocelí, ale zatím...
Krvácí... krvácí...
Chtěl jsem dívku...a nevěděl jsem jakou...
Musela mít ďábla v těle anděla, abych se do ní vůbec dokázal zamilovat. Byl jsem si jistý, že žádná taková se nikdy neobjeví.
A pak... omluv mě, musím se smát...jsi přišla ty. S tím svým opovrživým pohledem na svět. Se svými názory, svými jizvami, svou nezkaženou hrdostí a prasklou maskou, kterou jsem ti sundal, abych tě dokázal pochopit.
Pochopit tvůj odstup.... nedošlo mi, že jsi zkrátka jen... zlomená...
Zamiloval jsem se.
Do ní...do tebe.
„Mhmmm...“ poprvé po dlouhé době se dokázal pohnout.
„Theo?“
Otevřít oči a pochopit, že odešla...
„Hmm, b-bolí...“ zachraptěl slabým hlasem.
„Pššš, to je dobrý. Už... už je to dobrý, už jsi tady. Mami! Tati! Pojďte sem někdo!“
„Cabe?“
„Jo, jo jsem to já. Neboj, budeš v pořádku. Jsem tady.“
ČTEŠ
ALL I WANT IS YOU
Genç KurguMoje mysl byla prázdná. Měl jsem pocit, že se topím a už nikdy se pořádně nenadechnu. Krvácel jsem, ale až když jsi přišla ty. Rány mi hořely, hořel jsem celý jen a jen pro tebe. Ale postupně se to ztratilo. Ztratil jsem se já.
