⁓33⁓

121 10 1
                                    

„Ptáš se na Lindu? Jo, chodila s Calebem, pořád byli spolu.‟

„Proč se rozešli?‟

„Co ten zachmuřený pohled, princezno?‟

„Caleb se s ní pořád stýká, vůbec by mi to nevadilo, ale...‟¨

„Děláš si starosti s jeho bývalou holkou? Není přeci blázen, aby se s tebou kvůli ní rozešel.‟

„Ve škole je spolu občas potkávám, dokonce si k nám sedá i při obědech, mají spolu stejné předměty a vaše rodiny se přátelí.‟

„Hele, Linda se rozešla s ním. Našla si jiného, docela ho to tenkrát vzalo.‟

„Bezva, hned mám lepší náladu.‟

„Žárlíš na ni?‟

„Ano, je to úžasná holka.‟

„Ale ty jsi ty, princezno. Víš, že já bych tě za nic nevyměnil.‟

„Jenomže Caleb má asi jiný názor.‟

„Víš snad o něčem? Proč se tak tváříš? Něco se stalo, že...‟

„Není to jedno?‟

„Neplakej, růžičko. Pláč ti nesluší. Řekni mi, proč ho podezříváš.‟

„Opravdu o nic nejde, nevšímej si mě. Jsem jen přecitlivělá.‟

„Nemám si všímat tvých pocitů? Co bych to byl za přítele.‟

„Promiň.‟

„Podej mi ruce.‟

„Proč?‟

Neptal se, jednoduše chytl její ruce položené na stole a skryl je v těch svých. Byla půvabná. Jeho růže se slzami v očích, za kterou by klidně i dýchal.

„Nemusíš se bát princezno, pokud tě on pustí, chytím tě, ano?‟

A ona se na něho jen poraženě usmála. Věděla, že nemusí  nic říkat. Věděl přesně, na co myslí.

„Děkuju.‟


ALL I WANT IS YOUKde žijí příběhy. Začni objevovat