Neměli žádnou šanci. No řekni, kdy jsem se zamotal to těch spletitých lan, která mne táhnou ke dnu? Na rtech mám tíhu, nedovoluje mi na tebe promluvit. Uvnitř, tam kde se moje srdce smálo, je bez tebe tak prázdno. Ticho. Klid a mně to vadí. Cítím jak mi na tvář dopadají sluneční paprsky, kdybych mohl, zvedl bych ruku a pokusil se kousek toho tepla zachytit.
Protože bez tebe je tady zima. Můj svět uvadá, radila si mi kudy jít a teď se brodím sněhem. Prsty mi brní, nohy téměř necítím a rty mám podivně suché.
Protože bez tebe, má křehká růže, je tady zima.
Tělem se mi prostupuje oheň, proniká do každé buňky, každého svalu a přitom je mi stále zima.
Ztratil jsem přítele. Svého slavíčka. K mým uším už nedoléhá žádný zpěv, jen to ticho...
Vrylo se do stěn a můj slavík zmizel. Probouzím se a zase usínám, jsem chycen v kruhu a nemohu se z něho dostat.
Kdybych si dokázal vybrat, vybral bych si tebe, ale...tady už asi není možnost volby.
Tak to skonči nebo mě ten oheň spálí.
Protože bez tebe je tady zima. Můj svět uvadá, radila si mi kudy jít a teď se brodím sněhem. Prsty mi brní, nohy téměř necítím a rty mám podivně suché.
Jen kousek...kousek tepla, zvuk té písně, zvuk mého slavíčka.
Kam šel můj přítel? Odešel snad do jiných končin? Nebo jsem odešel já od něho?
Theodor: Dlouho se mi vyhýbáš...
Theodor: Nemůžeš odejít, ne když mě potřebuješ
Theodor: Princezno?
Theodor: Neopouštěj mě
Theodor: Protože já ti to stejně nedovolím
Protože bez tebe, má křehká růže, je tady zima.
Theodor: Týden
Theodor: Přesně týden
Theodor: Zabíjíš mě
Nezabila jsi mě ty, růžičko. Zabila mě ta vzdálenost. Ten čas, prostě...mám pocit, že už ti nikdy nebudu moct říct, že se bojím.
Té zimy, co přichází...
Toho chladu...
ČTEŠ
ALL I WANT IS YOU
Teen FictionMoje mysl byla prázdná. Měl jsem pocit, že se topím a už nikdy se pořádně nenadechnu. Krvácel jsem, ale až když jsi přišla ty. Rány mi hořely, hořel jsem celý jen a jen pro tebe. Ale postupně se to ztratilo. Ztratil jsem se já.
