𝐴𝑚 𝐼 𝑏𝑒𝑡𝑡𝑒𝑟?/𝐷𝑟𝑎𝑟𝑟𝑦-𝐶𝑧𝑒𝑐ℎ

♦Hádka♦

Ze zamyšlení mě vytrhly hlasy, které vycházely za jednou řadou knihovny, hlasy jsem nerozeznal, protože jsem je vůbec nevnímal, až do té doby, než někdo něco shodil a ozvala se rána. Toto moji pozornost přitáhlo, proto jsem se zvedl ze židle, protáhl se, protože mě boleli záda a vydal se za ránou a hlasy, které se hádaly anebo to tak vypadlo.

Z poza roha jsem vykoukl tak, aby mě nemohli zahlédnou, mohl jsem vidět skupinku kluků a dvě děvčata, které stála za nimi tak, že jsem je jen tak tak mohl spatřit, rozhlédl jsem se a hledal předmět, který tu ránu mohl způsobit.

„Tady.", zajásal jsem vevnitř, byla to váza, která stála na stole, o který se upíral vysoký kluk, byl z Havraspáru, mohl jsem jeho kolej poznat podle šály, která byla omotaná kolem jeho krku, i když nevím, kdo by zde v knihovně nosil šálu, ale budiž, vedle něho postávali další, kteří byli jak z Havraspáru, tak i ze Mrzimoru, „O něčem se hádali, jestli to tak mohu nazvat? ", zeptám se zamyšleně.

„Hej!", vykřikne kluk, který se opíral o stůl tak hlasitě, že mě to zase poslalo do reality.

„Je můj!", pronese a zkříží si ruce na hrudníku. „Kdo?", povytáhnu obočí nahoru a bedlivě poslouchám.

„Harry Potter, kdo jiný?", zeptá se a povytáhne obočí, po chvíli, kdy nikdo neodpovídal se zašklebil a já málem omdlel na zemi, „To se zde hádali o mě?", zeptám se sebe.

„Heh a ptal ses ho, jestli s tebou půjde?", zasměje se děvče vzadu a další se k ní přidá.

„Ne, ale budu, záleží na tom?", otočí na ní tázací pohled.

Děvče se usměje a poví „Jistě že záleží, může mít už někoho jiného.". „To mluví o tom plesu či co mi Hermiona líčila?" povytáhnu obočí a zamyslím se, „Jistě, jistě, že mluvila.", směji se, ale úsměv mi hned spadne.

„Nebude!", vykřikne zuřivě vysoký kluk z Havraspáru.

„Ale ano, je zde mnoho lidí, kteří se ho zeptali, zeptají anebo budou ptát.", zakření se děvče a pokračuje dál, „Mohou to být jak chlapci, tak i dívky a tím, že je známý, tak zde bude mnoho osob, které a jeho srdce bude žádat.", poví vítězně děvče, které má i v tomto pravdu.

Kluk z Havraspáru se neudrží a vrazí jednu děvčeti, které padá na zem. Další děvče vedle ní hned zareagovalo a podalo jí ruku. Nemohl jsem tam zůstat, protože by se mě všimli, a proto jsem se otočil a prchal pryč z knihovny.

„Hej!", uslyším hlas za mnou, který byl hrubý a plný vzteku.

„Zastav se!", uslyším hlas, který se ke mně neblížil, takže jsem odvodil, že za mnou neběží, proto jsem zvýšil rychlost.

--------------------------

♦𝑨𝒖𝒕𝒉𝒐𝒓: 𝑨𝒎𝒚𝑴-𝑷♦