Díl - 2.

207 21 3
                                    

Pomali jsem se otočila a uviděla před sebou osobu. O krok jsem odstoupila a podívala jsem se té osobě do obličeje. Měl kožené kalhoty, černé tričko, koženou vestu a rukavice a červeno-růžové vlasy.......Tak počkat! Není to jeden z těch zpěváků, který na mě zamával? "Promiň, moc se ti omlouvám." řekl sladce. "T-to je v-v pohodě." trochu jsem se zakoktala a usmál se. "Nejsi náhodou ta, který jsem na podiu zamával?" zeptal se. "Jo to jsem já." ujistila jsem ho a jeho úsměv se zvětšil. "Na tebe se jen tak nezapomíná." začala jsem se červenat, tak jsem sklopila hlavu dolů. "Mimochodem, jsem Choi JunHong, ale  to asi víš." podal mi ruku. "Vím to až teď. Já jsem Sam Mahone." jeho ruku jsem s radostí stiskla. "Neviděl si tu malou holku? Dvanáct let, blond vlasy, kožené oblečení?...." Zeptala jsem se ho. "Jo. To ona mi řekla ať tě tu hledám, je na záchodech." usmál se mile a já mu úsměv oplatila. "Díky, mimochodem...hezky tancuješ a zpíváš." Zelo se jen lehce začervenal "No, děkuju, ale....." nedokončil větu, protože nás vyrušilo pět šikmookých kluků. "Zelo, kde seš? Já si vážně připadám jako táta." řekl jeden z nich. "Kluci, tohle je Sam Mahone." představil mě Zelo klukům "A tohle je Bang YongGuk, Yoo YoungJae, Jung DaeHyun, Moon JongUp a Kim HimChan." postupně ukazoval na kluky v různém věku. "Páni, ty asi nebudeš naše fanynka, co?" zeptal se Kim HimChan. "Promiň, ale nejsem. Za to moje sestra jo." a právě vycházela ze záchodů. Chtěla se nenápadně vypařit, ale já pokynula rukou, ať jde k nám a kluci se otočili. "No...tak tohle je moje sestra Ema." řekla jsem, když k nám přišla. "A půjdete i na zítřejší koncert?" Zelo měl v očích takové ty typické jiskřičky a usmál se. "Tak tady máš propustky do našeho zákulisí. Sejdeme se tam zítra, že jo, řekni, že jo, prosím." podával mi dvě kartičky s podpisem. "Tak jo." odsouhlasila jsem. Se Zelem a ostatníma klukama jsem se objala a na posledními dal na sebe kontakt. Usmála jsem se na Zela a šli jsme s Em k autu. Víc jak pět minut jsem se zamyslela a uslyšela známý hlas. Byl to Zelo s HimChanem a mávali na mě. Také jsem jim zamávala a rozešli jsme se k hotelu. "Tobě se zalíbili." řekla Em s jistotou. "To je....absurdní." zalhala jsem. "Ale notak, viděla jsem, jak se celou dobu díváš na Zela." řekla s jistotou a byla to pravda. "Jen se mi líbilo, jak zpíval a tancoval, nic víc." přiznala jsem a došli jsme k hotelu. "Jak si stihla Zelovi říct, že na něj čekám?" zeptala jsem se. "Přes twitter jsem mu poslala fotku a napsala k tomu text." řekla a tím mě vytočila. "A napsala jsem, že píšeš texty, takže bys u nich mohla pracovat." Tak tímhle mě dorazila. "Počkej, sice píšu texty, ale nemůžu pracovat pro hvězdy." zastavila jsem jí "To je pozdě. Poslala jsem jim pár textů a DaeHyun říkal, žejsou dost dobrý a, že nabídku zváží." Popadla jsem jí za ruku a šla jsem s ní do pokoje. "A cokdyž budou souhlasit?" se strachem v hlase jsem se zeptala. "No tak pro ně budeš psát písničky a při nejhorším použiješ nějakou starou." Em si všechno představovala jako hurvínek válku. Najednou mi zazvonil telefon a na něm svítilo nějaké číslo. "Prosím?" z druhé strany se ozvalo "Ahoj, tady Zelo." ten kluk mě začíná čím dál víc překvapovat. "Ahoj, Zelo.  Kde jsi vzal moje číslo? Nedávala jsem ti ho." zeptala jsem se. "Ema mi ho dala a mám ti vyřídit, že na ty texty tě berem. Sice pár lidí nesouhlasilo, ale většina byla pro až na HimChana." teď jsem měla chuť Em zabít. "Jo a zítra přijď o dvě hodiny dřív, potřebujeme podepsat papíry. Tak se měj."  "Ty taky, ahoj." típla jsem to a šla za Em. "Kdo to byl?" zeptala se Em. "To byl Zelo, vzali mě na místo textařky y zítra tam máme být v jednu hodinu." řekla jsem naštvaně a svalila se na postel. Položila jsem mobil na noční stolek a v tu chvíli mi přišla SMS. Spletl jsem se. Potřebujeme tě tu v deset ráno. Promiň, Zelo. "No bezva, takhle brzo vstávat? To si ze mě kluci dělají srandu?" Zvedla jsem se z postele a šla jsem se osprchovat. Přišla jsem a uviděla Em, jak se mi hrabe v mobilu. "Em? Co to děláš?" Em s sebou škubla a schovala mobil za záda. Nastavila jsem ruku a dala mi do ní mobil. Já jí snad zabiju řekla jsem si v duchu, protože odpoveděla na Zelovu zprávu jako, že se těším. "Em, ty se mě snažíš dát do hromady se Zelem?" zeptala jsem se nevěřícně. "To je jedna možnost." pípla. "A ta druhá?" trochu jsem zvýšila hlas. "Dát tě dohoromady s někým z BTOB." nevěřícně jsem nad ní kroutila hlavou a přečetla si zbytek. Já a kluci se taky těšíme odepsal Zelo. To je bezva odepsala prozměnu Em. A nezapomeň přinýst nějaký texty napsal Zelo a já se chvíli zamyslela. Pro tebe všechno, Zelo odepsala Em a od týhle chvíle jsem si dala zvonění na vibrace a odložila mobil na stolek. Zalehla jsem do postele a hned jsem usnula. Ráno mě probudilo jemné hlazení po ruce. Pomali jsem otevřela oči a uviděla jsem šikmé tmavé oči, krásný ůsměv a červenorůžové vlasyvyčesané mírně nahoru. "Zelo? Co tady děláš?" zeptala jsem se rozespale. "No dobré ráno." Řekl Zelo a já si protřela oči, jestli se mi to nezdá. Podívala jsem se na mobil a bylo pět minut po desátý. "Ježiš, promiň."rychle jsem vystřelila z postele. "Ne, hele máš ještě dvacetpět minut, klukům se prodloužila zkouška. Volal jsem ti, ale ty jsi mi to nebrala, tak jsem sem šel." Zelo se usmál a já si oddychla. Nezvonil mi budík, tak jsem vzbudila Em. "Proč mi nezvonil budík?" Em si protřela oči a řekla rozespale "Já nevím." Šla jsem k ní blíž a pošeptala "Já vím o co ti de, ale já a Zelo? S tím nepočítej." řekla jsem a oddálila se. "A jak si se sem dostal." zeptala jsem se Zela. "Jsem hvězda, dostanu se kamkoliv." Jen jsem pokývala hlavou a šla jsem do koupelny si vyčistit zuby a učesat vlasy. Potom za mnou přišel Zelo "Jak si myslela to, že se chceš se mnou poznat víc?" No tahle otázka mě opravdu potěšila. "No tak, že bych o tobě chtěla vědět něco víc." Zelo pokýval hlavou a já jsem se ho zeptala "Proč jste mě vybrali jako textařku?" tahle otázka Zela zaskočila. "Protože píšeš o lásce a jsou fakt krásný." řekl a já se musela usmát. Vyšla jsem z koupelny a šla jsem si sbalit věci do batohu. Chvíli jsme na Em čekali a potom jsem si hodila batoh přes rameno, ale Zelo se nabídl, že mi ho veme. 

My Love Story ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat