My Love Story ✔

32. díl

"Vstávat! Dělejte. Dneska je soutěž." vykřikl Rap Monster.

Já kvůli němu spadla z postele.

"Proč líbáš tu zem?" zeptal se mě nechápavě Jimin.

"Víš...tam zem vypadá tak sexy, že jsem jí prostě neodolala." řekla jsem.

"Tak to políbíš i mě, viď?" zapózoval Jimin.

"Nikdy." hodila jsem mu do ksichtu polštář.

"Třeba ti to vyjde jindy." zasmál se JungKook a Jimin odešel.

Já šla do koupelny, abych se připravila.

"Obleč si,tohle." podal mi Mon krajkové kraťasy, bílý crop top s černým nápisem a červené converse.

Poslechla jsem ho a pak se prohlížela v zrcadle.

"Vypadáš dobře." omotal mi Kook ruce kolem pasu.

"Snad to k něčemu bude." řekla jsem.

Sešli jsme dolů a mě se udělalo nějak blbě.

"Sam, je ti dobře?" zeptal se mě Jin.

"J-jo, jen...bojím se. To je vše." řekla jsem.

"Tak se neboj. Mysli na něco hezkého. Vžij se do toho a zapomeň na všechno kolem tebe. Věř mi, i mě to pomohlo." řekl Hobi.

"Díky." usmála jsem se na něj.

"Víte vůbec s kýmy budeme soutěžit?" zeptala jsem se kluků.

"Ne." zamlel V hlavou.

"Ale j..." Jin hned Sugovi zacpal pusu.

"Vy snad něco víte?" změřila jsem si je pohledem.

Suga jen zamlel hlavou. Pokrčila jsem rameny a udělala jsem si kávu, abych se trochu probrala.

"Lidi, za chvíli jedeme." řekl Mon a kontroloval nějaké papíry.

Vypila jsem hrnek kafe a šli jsme s Kookem a Hobim do auta.

"Kam jedeme?" zeptal se JungKook Mona.

"Sám nevím. Ale Jimin jo." řekl Rap Monster.

"No nazdar." řekl V a připoutal se.

My udělali to samé a Rap Monster strčil klíčky do zapalování. Jimin ho navigoval a já skoro celou cestu prospala.

***

Dojeli jsme před ani ne tak velkou budovu a šli jsme dovnitř zadním vchodem. V hale jsme si ještě zopakovali kroky, ale mě to podjelo a spadla jsem na zadek.

"Sam, jsi v pořádku?" zvedl mě ze země Mon a já trochu sykla bolestí.

"Jsi v pořádku?" přidal se k němu i Jin.

"Moje noha..." chytila jsem si kotník.

Kluci mě posadili na lavičku a Hobi doběhl pro led.

"Sam...s tímhle dneska nemůžeš vystupovat." řekl Mon vážně.

"Máme ještě pár hodin Mone. To zvládnem." řekl jistě Jimin.

"Ale co když má Mon pravdu?" řeka jsem.

"Sam...to zvládnem." řekl V a dal mi ruku na rameno.

Já si pořád kontrolovala kotník a bolest pomalu ustupovala. Byla jsem ráda, že to dopadlo jen takhle.

***

Rap Mon stále chodil sem a tam. Soutěž měla za pár minut začínat, ale i za ty dvě hodiny se mi noha nespravila úplně. Chodit jsem mohla v pohodě i běhat, ale Mon má prostě svou hlavu.

"Sam...až se budeš cítit v pořádku, přijď pak za námi. Pokud možno hned ve druhém kole." řekl Mon a já přikývla.

Oni šli nahoru a já si stoupla. Opakovala jsem si kroky a když bylo druhé kolo, šla jsem pomalu za klukama.

Mon se na mě podíval a i ostatní. Zjistila jsem, kdo je ta druhá skupina. B.A.P.

Všichni na mě čuměli jako na něco, co v životě neviděli. Pustila se hudba a já teď měla solo. Kombinovala jsem něžnost, svůdnost a vztek. Na konci jsem udělala backflip a udělala jsem místo pro Zela, který taky tancoval solo.

"Jsme na tom dobře." pošeptal mi Kook do ucha a já se pousmála.

"Kolik přesně bude kol?" zeptala jsem se ho.

"Změnili to na čtyři." řekl Suga.

Při dance battle jsou většinou jen tři kola. Zaskočilo mě to. Zelo dotancoval a teď jsme měli jít na řadu Jimin, Kook, Hobi a já.

Jimin mi pomohl udělat salto dozadu a pak pak Hobi přeskočil Kooka. Jimin k tomu něco sem tam přidal a ukončil to třemi salty.

Pro změnu teď tancovali JongUp, HimChan a YongGuk. Byli vážně dobří. Narozdíl od nás museli trénovat často.

Zatím jsme to měli tak nějak nerozhodně. Nastalo poslední kolo. Kolo, které rozhoduje o všem.

Stoupla jsem si za Kooka a začali jsme oba tancovat. Měla jsem hodně smíšené pocity. Tentokrát jsem se do toho rozhodla dát všechno. Využila jsem všechnu svou energii, která ve mě ještě byla a malinko víc jsem improvizovala. Kook tam zase dělal něco svého. I když to byli odlišné choreografie, tak to smysl dávalo.

S JungKookem jsme udělali poslední backflip a tím to skončilo.

Publikum rozhodovalo o vítězi. Bohužel. Zelo se na mě celou dobu díval. Nevšímala jsem si ho. JungKook mě chytil za ruku a začal se modlit. Teda ne doslova.

"BTS! BTS! BTS!" křičelo publikum a Rap Monster se tvářil sebevědomě.

"Dnešními vítězi jsou BTS!" vykřikl mladší chlápek a JungKook mi hned skočil kolem krku.

Zasmála jsem se a objetí mu opětovala.

"Sung, my to díky tobeě dokázali." vypískl Hoseok a objal mě.

Naše skupina se radovala, zatímco BAP byli docela smutní.

"Tak tohle se dneska oslaví." řekl Mon a šli jsme pomalu do haly.

"Sam...můžu s tebou mluvit?" zeptal se mě YongGuk.

"Tak jdeš?" zeptal se mě Jin.

"Dejte mi chvíli." řekla jsem jim.

"Fajn." řekl Mon a šli k autu.

"Sam...rád tě zase vidím." usmál se Guk.

"Já tebe taky. Mrzí mě, že jste prohráli." řekla jsem.

"To mě taky, ale...vítěz je jen jeden." řekl.

"Sam...opravdu se k nám nechceš vrátit?" zeptal se mě smutně.

"Já...už nemám žádný důvod, proč bych se měla vracet. Je mi líto." řekla jsem.

"A ani proto, že tě miluju?" zeptal se.

Najednou jsem ztuhla na místě. Tohle jsem od něj nečekala.

Annyeong! 😄

Další díl je tady. Je trochu zamotanější, ale doufám, že se v tom vyznáte😊

Já vím, lepší konec dílu jsem si nemohla vymyslet 😄

Votujte a komentujte, gomawo
😉
Saranghae  💖💋