My Love Story ✔

Díl - 8.

"Nechcete radši jít?" zeptal se Zelo a šli jsme ke dveřím. "Vy už jdete?" zeptala se mamka. "Jo, proč?" zeptala jsem se jí. "Nechcete tu přespat?" zeptal se nás otčín a já byla dost překvapená. "No...je pravda, že už je dost hodin." uznala jsem. "Tak jo." usmál se Bang a Zelo mi dal pusu na čelo. "Tak já vám připravím ležení v tvém pokoji." mamka odešla a zachvíli přišla s šesti matracema. "Budu hádat...Zelo bude spát s tebou, že jo?" zeptal se YoungJae a já Zela přitáhla blíž k sobě. "Jo." kývla jsem hlavou a Zelo mi dal ruku okolo ramen. "Prosím lidi...jen slibte, že spolu nebudete...spát." zaškemral HimChan. Se Zelem jsme se na sebe podívali "No jo." přikývla jsem a Zelo se na mě tázavě podíval. "Co?" jen jsem na něj nenápadně mrkla a Zelo to pochopil. "Tak...máte to hotový. Každej tam máte jednu matraci, ale není tam moc místa." oznámila nám mamka. "No...a může Zelo spát vedle mě?" opatrně jsem se zeptala. "Sam, není to divný, spát s klukem vedle sebe?" zeptala se mamka. "No...původně jsem ti to nechtěla říkat, ale já se Zelem chodím." mamka z toho nebyla zrovna dvakrát nadšená nebyla. "Tak dobře, ale jestli se k sobě přiblížíte víc než je nutný, zlámu vám dvěma ruce." a přísně se na nás dva podívala a odešla. "Tomu říkám přístup." zaradoval se YongGuk. "Ty bys byl rád, kdyby Zelo nemohl tancovat?" zeptala jsem se s pozvednutým obočím a Bang někam odběhl. "To mi tolik chybí B.A.P nebo je fakt slyším?" zeptala se Em a rozběhla se k HimChanovi. Dusili jsme smích v dlaních a Em ho objímala kolem krku a Channie jí taky objal. Se Zelem jsme si všimli, že všichni věnují pozornost Channiemu a tak jsme toho využili a políbil mě. Lehce mi skousl dolní ret a já vzdychla. "Je sladký, když takhle vzdycháš." pošeptal mi a já mu polibek oplatila. "Lidi, nemůžete si to nechat na noc?" zeptal se otráveně DaeHyun a my jsme se oddálili. "To by šlo." usmál se na mě Zelo a já se taky pousmála. Najednou bouchly dveře a Jonah vstoupil do mého pokoje. "Ahoj." odpověděli jsme mu na pozdrav a objala jsem ho. "Co tady děláte?" zeptal se zmateně. "Přespímem tu a já du zítra stejně do práce." oznámila jsem mu a posadila se na postel. "A musíš?" zeptal se roztomile Zelo. "Neboj, jdu jen na čtyři hodiny." objala jsem ho a Em nechtěla pustit Channieho. "Em, co mám udělat, aby jsi mě pustila?" zeptal se s úsměvem. "Zůstat na vždy se mnou." a objala ho silněji. No jo, mám praštěnou ségru. "Em, tobě je dvanáct a Channiemu....dvacet čtyři." připoměla jsem jí, ale nezdálo se, že by jí to nějak vadilo. "Sam má pravdu. Počkej deset let, to bych s tebou mohl chodit." a DaeHyunee vybuchl smíchy. "Fakt?" odtáhla se od něj. "Ne, nemohl." řekla jsem za něj. "Ale notak, Sam, nekaž sny malé dívce." pousmál se a DaeHyunee chytil záchvat smíchu. "Channie, za deset let ti bude třicet tři a Em teprve dvacetdva." oznámila jsem mu. "Na věku nezáleží, ne? Vždyť ty si taky chodila s YongGukem, kterýmu je dvacetčtyři." vykulila jsem nad tímhle oči. "Děláš si srandu, že jo. A navíc jsem s Bangem nechodila." připoměla jsem mu. "Pravidlo číslo jedna-Channie si nikdy z nikoho srandu nedělá, pokud se někomu něco nestane." přišel Bang. "Kdy jsi byl?" zeptala se Em. "Mamka vám vzkazuje, že to lámání rukou platí i pro mě." a Zelo dusil smích v dlaních. "Du do koupelny, za chvíli se vrátím." šla jsem ke skříni a vyhrabala jsem neonově růžové triko a černé kraťasy." Byla jsem na odchodu a někdo mě zezadu objal, díky té hladké kůži jsem poznala o koho jde. "Fakt musíš?" zeptal se smutně Zelo. "Bude to jen pár minut." otočila jsem se k němu, políbila ho a jemně mu skousla dolní ret. Odtáhla jsem se a šla chodbou do koupelny. Oblečení jsem hodilado koše na prádlo a mezitím jsem si napustilavanu. Ponořila jsem se do krásně teplé vody a vyčistila jsem mysl. Zavřela jsem oči a hlavu si opřela o zeď. Vůbec na nic jsem nemyslela a z toho klidu mě někdo vyrušil, když zaťukal na dveře. "Sam, Zelo je nervózní, pospěš si prosím." řekl HimChan. Na dlaň jsem si nalila bílé mýdlo a začala jsem si ho natírat na tělo. smyla jsem si mydlinky a rychle jsem vyskočila z vany a omotala jsem si ručník okolo těla. Vyčistila jsem si zuby, oblekla jsem se a vyšla z koupelny. Vrátila jsem se zpět do pokoje a Zelo mě hned držel ve svém objetí. "To beze mě nevydržíš deset minut?" nevěřícně jsem se na něj podívala. "Já bez tebe nevydržím ani jedinečnou vteřinu." odtáhl se a letmo mě políbil. "Kde je Channie?" ukázala jsem na místo, kde před chvílí seděl. "Em ho někam odtáhla." řekl DaeHyunee a já šla do Eminýho pokoje. "Channie, můžu?" usmála jsem se a odtáhla ho za ruku do chodby. "Trochu vydechni, jo?" Channie nestačil říct ani slovo a vtáhla jsem ho do mého pokoje. Najednou se ozval zvonek od dveří. Zvedla jsem se - znovu, a šla otevřít. Za dveřmi stály tři osoby z mé školy. "Ahoj, Sam. Nevypadáš moc nemocně." řekla překvapeně moje nej kámoška Lola. "To, že nepříjdu jeden den do školy neznamená, že musím bejt nemocná....Co potřebuješ?" podívala jsem se na ní. "No...učitelka chcevědět, proč si zpívala na koncertě s B.A.P a zadruhý ti vzkazuje, ať se za ní zítra stavíš." překvapuje mě, že zrovna naše učitelka o tom ví. "Lolo, já už do školy chodit nebudu." Lola se na mě tázavě podívala. "A proč?" najednou mi někdo dal ruku na rameno a já nadskočila. "Funguje to." zvýšil Bang hlas a já ho pěstí bouchla do ramene. "Víš jak jsem se lekla? Ty seš fakt hroznej." Bang se uchechtl. "A proč si se mnou málem spala?" znovu jsem ho bouchla a s úsměvem odešel. "T-to byl..." zakoktala se. "Jo, to byl Bang YongGuk, ten nej...." Bang mě přerušil. "Ten nejhezčí, nejtalentovanější a nejlepší člen." prokroutila jsem nad tím oči. "Jo, možná za sto let. A nevíc všichni víme, že ten nejlepší člen je Zelo." zvýšila jsem hlas a slyšela, jak se Zelo směje. "Učitelka ti posílá písemku a zítra přijď kolem desátý ráno." Podávala mi čtyři papíry. "Jeden je příraz, druhej matika, třetí ájina a čtvrtej fyzika." "Díky, a to je všechno?" Zeptala jsem se a Lola jen přikývla. Z mého pokoje se ozývaly výkřiky, tak jsem se rozloučila a šla do pokoje. "Umí tu někdo matiku, fyziku, přírodopis a angličtinu?" zeptala jsem se a Bang se Zelem zvedli ruku. "Fajn, tak mi pomůžete s písemkama." sedla jsem si na postel a všichni tři jsme si vzali propisky. Podívala jsem se na první příklad a Bang mi poradil a kupodivu dobře. Písemku z matiky jsem měla hotovou a Bang se chvíli zadumal nad fyzikou, ale potom tam něco psal. "Klidně ti to napíšu celý." nevěřícně jsem se na něj podívala. Bang mě ujistil a Zelo už končil s angličtinou, která mu šla fakt výborně. Všichni jsme to ukončili stejně, až nato, že se Zelo zasekl u poslední věty. "To mi nedává smysl." podívala jsem se na tu větu a chyběla tam předložka. "No jasně...vidíš, tady musíš mít going to." ukázala jsem na prázdné místo. "Zelo, už tě dohání v angličtině." poznamenal DaeHyunee a ukázal na mě prstem. "Uznávám." pousmál se a podal mi písemku. Odložila jsem písemku na stůl a dala Zelovi pusu na tvář . "Díky." Zelo se pousmál a Bang se na mě díval. "A já nic?" ukázal na sebe. Přistoupila jsem k němu a krátce ho objala. "To je všechno?" zeptal se smutně. "A co by si chtěl víc?" zeptala jsem se. "Já bych chtěl taky pusu." postěžoval si. "Dobře. JongUpu, dej mu za mě pusu, prosím." JongUp se k němu blížil, letmo mu dal pusu na tvář a my dusuli smích až ny ta dva. "Nezahrajem flašku?" zeptal se Channie. "Tak jo." souhlasila jsem a ostatní s velkým úsměvem přikývli. YongGuk vytáhl mibil a položil ho na zem. Mobil roztočil a padlo to na JongUpa. "Pravda, úkol?" zeptal se YongGuk. "Pravda." "Srabe....Řekni, jestli si někdy políbil kluka." JongUp na něj vykulil oči. "No...jo." přiznal se a roztočil mobil. Teď to padlo na YoungJae. "Úkol." hrnul se do toho. "Tak jo...ukaž trenky." se Zelem jsme se chychotali a YoungJae si pomali stoupl. "No, tak....mám ti snad pomoct?" YoungJae si stáhl kalhoty do půlky stehen a měl na sobě šedé boxerky od Armaniho. DaeHyun popadal dech a já taky. YoungJae se rychle oblekl a sedl si. Tentokrát to padlo na mě. "Úkol." řekla jsem. "Hmm...dej JongUpovi pusu na tvář." JongUp seděl vedle mě, takže se jen naklonil blíž. Rychle jsem mu dala pusu a potom se zaksichtila. "Buď ráda, že to bylo jenom na tvář a zrovna u YoungJae." Teď to padlo na DaeHyuna. "Pravda." "Srabe." poznamenal Bang. "Dobře, tak úkol." nechal se vyprovokovat. "Tak...obejmi Banga a řekni mu něco hezkýho." DaeHyun si klekl, rozpřáhl ruce a řekl "Oh Bangu, já bez tebe nemůžu žít." DaeHyun byl vždycky komediant a tentokrát se musel smát i on. Po pěti vteřinách ho pustil a Bang lapal po dechu. DaeHyun roztočil mobil a padlo to na Zela.