Malá výpomoc? (Snamione ff)

20.

Po odchodu zrzavé otravné existence se Severus napřímil a pohodlněji se opřel o opěradlo židle, mírně zaklonil hlavu, protože jeho krk protestoval, když byl skloněný u Hermioniny hrudi. Přesto, že měl tu ženu stále posazenou na poněkud důvěrném místě, předstíral, že na její přítomnost zapomněl. Snad doufal v to, že se Hermiona zvedne a tak se vyhne rozhovoru, který se zjevně chystala započít. Popravdě by se nejraději vypařil. Její boky stále svíraly jeho dlaně, čímž popíral snahu o dojem, že je sám.

„Takže mi nic nechcete říct?"

Ani se neobtěžoval otevřít oči a podívat se jí do tváře. Z čehož správně usoudila, že nechce. Jenže ona si nemohla pomoci. Chtěla vědět, jak to nakonec je. Co si vlastně myslí. Proč tak najednou obrátil? Zatlačila dlaněmi do jeho prsou v náznaku odtažení. Nemělo to smysl, když nechce mluvit, nemusí!

On ji však i nadále svíral stále stejným způsobem, ani nepolevil ve stisku. Naštvaně násilím vytlačila nosem všechen přebytečný vzduch, aby následně mohla natáhnout kyslík.

Tentokrát zatlačila více, což byl jasný důkaz toho, že by ji měl pustit. Vypadalo to, že nepochopil. Zlostně sebou začala škubat, což Severusovi nedělalo moc dobře na jeho klín, ale musela se uklidnit. Sama.

„Proč jste tak... Zatracený smrtijed?!"

Očividně jí docházela slova, Severus se pouze ušklíbl.

„Co takhle se uklidnit, kotě?" zavrněl rádoby hravě.

„Nejsem žádné pitomé kotě!" prskala.

Že ne? Proč tedy tak prskáš?

„Hm, tak tedy mládě?"

Stále měl zavřené oči, nemohl tak vidět vražedný pohled, kterým ho poctila. Cítil ho, nepotřeboval ho vidět.

„Nebo lvíče? Přerostlé kotě? Lví mládě? Můžeš si vybrat," pokračoval s mírným náznakem posměchu.

„Jsem člověk, u Morgany! Nepotřebuju přezdívky."

„Hm, člověče, nezlob se. To je mudlovská hra, že? Zkus ji někdy."

V tom jí to došlo.

„Děláte si ze mě srandu?"

„To bych si nedovolil," pronesl a přemýšlel, jestli je možné, že jí to ještě mozek nedoručil.

Překvapeně by vydechl, kdyby měl tu možnost. Jeho klín sotva znatelně škubnul, on to však cítil až příliš dobře. A za tohle všechno může jediné políbení, které mu věnovala? Ona se totiž Hermiona rozhodla změnit taktiku a spojila jejich rty v jedny. Pomyslně v jedny, to by potom byla vážná komplikace.

Podrážděně zavrčel, ale nijak se nebránil. Byť by nejspíše měl. To, jak neomylně se o něj otírala, ho přimělo uvažovat, zda je to jen náhoda, či nikoliv. Vzápětí však zjistil, že času na uvažování vskutku nezbývá mnoho. Sice nijak nespolupracoval, ale vypadalo to, že to ženě nijak zvlášť nevadí. Nebo, že by přece?

Odtáhla se od něj, obočí nakrčené v mírném zamračení. Dívala se do jeho černých očí, musel je otevřít, aby projevil nesouhlas jejího činu. Absolutně nerozuměla ničemu. Spíše ničemu, co se Severuse týkalo. Je to normální, že najednou otočil? Navíc, jestli to bral jen jako hru, dohodu, plán, přece to teď nenechá bezvýznamně za sebou. Vždyť přece i jemu muselo být přes tyhle Vánoce příjemně. Proč jí tedy dával ten řetízek s přívěskem? Když je pro něj očividně nevýznamná jako všichni ostatní? To ho mohl dát třeba Narcisse, když tak tíhne i k temné straně. Popravdě si nevzpomněla na jinou ženu, která byla v blízkosti Temného pána, aniž by nosila jeho znamení. Patrně byla jediná. Jak o tom věděla nebylo vůbec důležité!

Jenže on ji stále odmítal uvolnit ze svého sevření. Rozčilovalo ji to. Ano! Nejspíš po ní chtěl, aby se uklidnila. Třeba... Třeba když se uklidní i po intimní stránce, tak bude zase všechno v pořádku! Ale... Jak v pořádku? Co je vlastně v pořádku? Jejich vztah profesor a studentka nebo ten, který si mezi sebou vytvořili během prázdnin? Netušila, ona sama však doufala v tu druhou možnost. 

Dlouze vydechla a nespouštěla pohled z muže, kterému stále seděla na klíně. Nakonec se jí přece jen podařilo dostat své emoce pod alespoň malou kontrolu, její tělo se postupně uvolňovalo a Severus si ji se zájmem prohlížel. Popravdě čekal, že ji to nenapadne a bude pouze rezignovat. 

Povolil sevření a zase se pohodlně zaklonil, aby dovolil neslyšně povolit emoce, které s ním cloumaly. Připadal si jako vyměněný. Emoce, kdo to kdy u něj viděl? Ta žena je pro něj zkázou. Nebo spásou? Příliš mnoho otázek a málo času na odpovědi.