Life Goes On [taekook]

34. Kapitola

Sledoval jsem Jungkooka, který se na mě usmál a došel k lednici. Vytáhl si z ní taky něco k pití. Vůbec si mě nevšímal, hrozně mě to štvalo.

Zvedl jsem z židle, vytrhl jsem mu z ruky skleničku a hodil ji do dřezu. Chytil jsem Jungkooka a vyzvedl ho na linku za ním a posadil ho tam.

„Co to děláš!?" vyjekl Jungkook a praštil mě po zádech, ignoroval jsem to a zapřel se rukama vedle jeho stehen.

„Někdo nás uvidí, Tae!" podíval se na dveře, které vedly do kuchyně jestli někdo nejde..

„Chyběl jsi mi.. " zamumlal jsem a přitiskl jsem mu tvář na krk.. Měl horký krk, slyšel jsem jak Jungkook dýchal a nic neříkal.

„Tae, tady nemůžeme být. Někdo nás uvidí." zapletl mi prsty do vlasů a příjemně mě hladil.

„Nemůžeme jít k tobě do pokoje?" zeptal jsem se a odtáhl se z příjemného tepla. Jungkook se hezky usmál a pohladil mě po tváři.

„Neměli bychom tohle dělat, když jsme doma.. Je to moc riskantní. Jimin o nás určitě něco ví." řekl..

„Ví o nás.. Viděl nás včera.. Nic neřekne. "

„Nepochybuji o tom, ale neměli bychom být takhle nápadní.." odpověděl Jungkook, políbil mě na tvář a skočil z linky. Tvářil jsem se smutně a čekal, že se nademnou slituje.

Po jedné spoločné noci mi začal hrozně chybět a nestačilo mi, že bydlí ve stejném domě a pokoj má sotva 2 metry od mého pokoje. Chtěl jsem ho u sebe.

„Přijď před večeří, nikdo si nevšimne, že nejsi v pokoji.. " usmál se a políbil mě lehce má rty. Radostně jsem se usmál a přikývl.

Jedna za včera :) ❤️ ❤️

Zase na mňa padá únava :DD tak prajem dobrú noc :)💞💜