Life Goes On [taekook]

53. Kapitola

„Jine? Mohl bys mi tohle prosím okopírovat dvakrát?" podal jsem pár papíru Jinovi, který seděl a čekal až dokončím práci.

„Samozřejmě.." řekl a vzal si papíry. Rozešel se ke dveřím, ale ještě jsem ho zastavil.

„Ještě kávu prosím.. " usmál jsem se. Jin přikývl a opustil mou kancelář. Postavil jsem se ke velké skleněné zdi a zadíval se venku.

Dnes bylo hezké počasí, venku svítilo sluníčko, ale nebylo moc horko, tak akurát. Někdy lehce zafoukal slabý větřík. Lidi se procházeli parkem, bavili se a smáli se.

Sluneční paprsky, které pronikaly do mé kanceláře jemně svítily na mou tvář a dodávali příjemné teplo. Sundal jsem si černé sako a hodil ho na své křeslo a zase se zadíval venku.

Uslyšel jsem klepání na dveře, otočil jsem se a podíval se na to kdo mě vyrušil při téhle chvilce.

„Tae? Neruším?" překvapeně jsem zamrkal a kývl, že ne. Jungkook vstoupil do mé kanceláře a přišel ke mně.

„Proč zase nejsi ve škole? Zase ti je špatně?" zeptal jsem se. Jungkook sklopil hlavu a začal si hrát s prsty. Tohle jsem ještě u něj neviděl, takovou řeč těla.

„Byl jsem, ale zase se mi udělalo špatně, tak mě poslali na ošetřovnu, jenže tam mi nic nezjistili, tak mě poslali domů. Zavolal jsem svému lékaři, který mě hned objednal na dnes.. " pocelý čas se koukal na své prty. Chytil jsem mu prsty bradu a zvedl mu ji.

„Mám jít s tebou? Klidně můžu práci nechat.." s úsměvem jsem řekl.

„Už jsem tam byl.. " zamračil jsem se, jelikož byl nervózní a mluvil hodně opatrně.

„Mohl jsi mi zavolat šel bych s tebou. Jsi v pořádku?" Jungkook sundal mou ruku a otočil se čelem ke zdi, zadíval se ven a spojil si ruce.

„N-Nevím jak ti to říct.. " skousl si ret.

„Nejsi nemocný, že ne.. Řekni mi co se děje, jinak se zbláznim. " už jsem byl nervózní i já. Nemám rád, když někdo chodí kolem horké kaše. Jestli je nějak nemocný, tak se vyléčí.

„J-Jsem těhotný, Tae.. S tebou. "

DOČKALI SME SAAAAA.. 💗🥰

LUV YAAAA~💗~✨ ✨