Life Goes On [taekook]

62. Kapitola

Hned jsem pustil Jungkooka ruku a radši se postavil. Má mamka hned k Jungkookovi přiběhla a pohladila ho po vlasech.

„Volal nám ředitel, že jsi omdlel a odvezli tě do nemocnice. " řekla.

„Jungkook chodí do školy? Neměl by se stresovat a odpočívat doma.." zapojil se doktor, který pocelý čas byl v místnosti a poslouchal.

„Jak to myslíte?" zmateně se mamka zeptala. Nervózně jsem si kousal ret a čekal kdy to přijde.

„Nevíte o tom? Jungkook je těhotný, je ve 3 měsíci.. " teď jsem byl hrozně vděčný, že to nemusím oznamovat a Jennie taky ztratila možnost se mi vyhrožovat.

„To není možné. Je kluk to nejde.." ozval se otec.

„Zřejmě vám Jungkook nic neřekl, tak vás nechám ať vám to objasní. " řekl doktor a opustil pokoj.

Stál jsem vedle postele a poslouchal jak jim všechno postupně a pomalu říkal. Vysvětloval to stejně jako mě, řekl každý detail aby porozuměli. Když jsem to tak poslouchal po druhé, tak to už nebylo tak hrozné jako poprvé. Výrazy mých rodičů byli poněkud děsivější než ten můj, když jsem to slyšel poprvé.

„Úžasné co je možné už. " vydechla mamka. Nejvíc jsem se bál reakce otce. Jak pojme to, že je kluk těhotný.

„Víš a kým čekáš dítě?" právě toho jsem se obával.. Polil mě studený pot.

„Ano, vím, ale řeknu vám to někdy jindy.. " řekl Jungkook. Nepatrně jsem se na něj usmál a mrkl.

„Dobře, hned zařídíme aby jsi studoval doma. Těch pár měsíců nijak neublíží škole.. " řekl otec a hned vytáhl telefon. Překvapeně jsem se na něj díval, vzal to dobře.

Jungkooka jsme nakonec odvezli domů, kde si odpočinul a ja jsem většinu času byl u něj.

Další mám napísaný už The End.. 😊..

Napadlo ma v noci, že to ukončím skôr.. Nebudem to zbytočne naťahovať a písať ďalších 30 zbytočných časti, keď môžem napísať to hlavné a ukončiť to.. :)

Plánovala som aspoň 80 kapitol a koniec, ale došlo mi, že by to boli nezaujímavé a nudné kapitoly :))).