Life Goes On [taekook]

45. Kapitola

„Taehyungu, počkej už na snídani.. " zastavila mě máma v odchodu do firmy. Večer jsem usnul s Jungkookem ve svém pokoji, ale ráno jsem se probudil opět sám.

Přikývl jsem a posadil se k stolu, kde seděl otec, matka nikdo jiný.

„To jsme jen mi tři?" zeptal jsem se. Bylo zvláštní snídat jen ve třech. Vždycky jsme všichni nebo chybí jen jeden.

„Ne, ještě přijde Jimin a Jungkook. Počkáme na ně." řekla máma a každému nalila do skleničku limonádu. Bylo už deset hodin a Jungkook spal? Myslel jsem, že šel do školy.

„Jungkook dnes nemá školu?"

„Ale má, ale až poobedě, tak šel běhat." přikývl jsem.

„Jimin spí? Mám ho jít probudit?" řekl jsem a vstal z židle.

„Ne, šel běhat s Jungkookem." překvapeně jsem zamrkal a posadil se. Takže šel běhat a s Kookem. Trochu mě pohltila žárlivost.

„Jsme tady.." Obadva prišli do obýváku, byli celkem vysmáti.

„Dnes to bylo rychlé.."

„Jimin je skvělý běžec. Dobře jsme se zabavili.." vydechl Jungkook a vzal si skleničku s limonádu. Propaloval jsem ho pohledem a čekal když si to všimne.

„Ještě se někdy určitě připojím." tak to ne..

„Budu rád, běhá se mi lépe s někým než samému.." poplácal Jimina po zádech a podíval se na mě. Když si všiml mého pohledu, hned mu úsměv spadl.

„Oh, myslel jsem, že jsi odešel. " řekl Jimin směrem ke mně.

„Neodešel jak vidíš.. Chtěl jsem se nasnídat." řekl jsem podrážděné a začal jist. Taková blbost mi zničila náladu.

Trošičku kratšia na dobrú noc.. :)

Dnes som konečne napísala aj kapitolu k Danger Love :) ❤️ Možno ju ešte trochu upravím aby som bola spokojná, alebo ju nechám.. :)

Už sa dosť teším až ten príbeh zverejním.. 😀