STARKOVÁ!!!

3.Výcvik

Probudila jsem se až ve quijetu. Vedle mě seděl táta a držel mě za ruku.

,,Tati?" řekla jsem a zakašlala.

,,Lucy, jsem rád, že jsi vzhůru"

,,Co se vlastně stalo?"

,,No ukazovala jsi Furymu schopnosti. Pak jsi se dobrovolně řízla do dlaně no a pak nevím radši jsem se nekoukal."

Jen jsem se na něho zmateně koukla a pak jsem si uvědomila co jsem udělala.
Podívala je se na dlaň a usmála se.

,,Proč se tak usmíváš??"

,,No zapomněla jsme ti říct, že mám léčivou schopnost, ale vysiluje mě. Taky mám rychlé reflexi a proto jsem chytila ten nůž"

,,Luciano Stárková ty máš léčivou schopnost a neřekla jsi mi to?!"

,,Když já jsem se bála."

,,No dobře, ale příště mi to řekneš jasný?"

,,Jo"

----------------
Už týdne se nic nedělo. Z Nat, Wandy a mě se staly nejlepší kamarádky, Buckyho jsem brala jako staršího bráchu a on mě zase jako mladší ségru. Se Stevem jsme byli nejlepší kamarádi a s Pietrem jsem si povídala, ale myslím, že jsme byli oba docela nervózní.
Zrovna jsme si povídali s Buckym, když v tom tam vtrhla Nat a řekla ať se připravím, že půjdeme cvičit.
Ano zapomněla jsem vám říct, že už několik dní trénují na agentku SHEILDu a Avengers. Teď mě čekaly závěrečné zkoušky.

,,Lucy pojď pojedeme na zkoušky."
Řekla Nat s úsměvem.

,,Už" vyjekla jsme, až jsme se lekla sama sebe.

,,Ano už"

,,Tak počkej pět minut"

Převlékla jsem se do černých legíny černou sportovní podprsenku a černou mikinu. Jelikož jsem musela cvičit tak jsem si ještě zavázala černé tenisky a vlasy jsme si svázala do dvou holandských copů. Sešla je dolů kde čekali už všichni Avengers.

,,Tak co jsi pripravena?" Zeptal se táta a já jen přikývla.

---------
Za několik málo minut jsme byly na základně a začali mi zkoušky nejdřív z Nat gymnastika a souboj, poté s Wandou schopnosti, pak s Clintem lukostřelba, pak s tátou matika a Brucem chemikálie, pak s Buckym střelba na cíl, se Stevem box. S Pietrem jsme měla běhat. Jo, s Pietrem, kterého ještě nikdo nepředhonil.

,,Tak kam poběžíme?" Zeptala jsem se a usmála.

,,Do parku a zpátky"

,,Tři kilometry??Tak fajn"
Řekla jsem a pokrčila rameny.

Běželi jsme do parku a zpátky bylo to hezký, protože Pietro běžel většinu času mým tempem což mi přišlo na Pietra neobvyklé. Doběhli jsme a tam na nás čekali už všichni četně Furyho, který se jen usmál a řekl.

,,Výborně, výtejte v týmu agentko Starková"

Nesnášela jsem, když mi někdo říká příjmením a všichni to moc dobře věděli.

Pak už jsme jen letěli zase domů. Já si jen vlezla do sprchy a šla spát. Usla jsem tak za pět minut a byla v říši snů.