13. Co se vlastně stalo

312 16 0
                                    

Když jsem se probudila Pietro tam už nebil. Vstala jsem a jen matně si pamatovala co se včera stalo. Pamatovala jsem si, že jsem byla ve sprše a pak mě Pietro políbil, ale co bylo předtím to jsem si nepamatovala. Vstala jsem a šla se převléct, v zrcadle jsem uviděla svoje bílé vlasy a u kořínků, ale byly červené jako krev nevěděla jsem co se stalo a chtěla jsem to zjistit. Převlékla jsem se a udělal hygienu. Vlasy si jen rozčesala a lehce jsem se nalíčila. Sešla jsem dolů a tam si všichni živě povídali.

,,Ahoj, co řešíte?"

,,Je ahoj tak dneska je to rekord je osm a ty už jsi vzhůru, ale slib mi, že tak krátkou dobu už spát nebudeš"nezapomněl si rýpnout Sam.

,,Neboj myslím, že to ti slíbit můžu"odvětila jsme a ušklíbla se.

,,Ahoj jak ti je" zeptal se mě táta.

,,Je mi líp. Teď, ale půjdu zase do pokoje takže zase ahojky"

,,Ahoj" odpověděli sborově

Dodá jsem do pokoje a lehla si na postel a zachvilku se ozvalo zaklepání.

,,Dále"

,,Ahoj, můžu dál?"

Ve dveřích stál Pietro. Já jsem kývla hlavou a on si sedl ke mně na postel.

,,Jak ti je?"

,, Dobře, ale chtěla jsem se zeptat co se stalo?"

,,No včera když jsem šel skontrolovat jak ti je tak si byla ve sprše a brečela si, byla si schoulená do klubíčka a tvoje vlasy měly u kořínků červenou barvu, asi sis roztrhla steh na hlavě. Pak sis vzala moje ruce a dala mi tvoji vzpomínku se Smithem."

Já jsem se to snažila vztřebat, ale jakmile řekl, že jsem mu dala vzpomínku se Smithem zatmělo se mi před očima a omdlela jsem.

----------

,,Hej Lucy zlato vstávej"

Uslyšela jsme Pietrův hlas a sedla si. Pak jsem si zase vzpomněla co mi řekl na posledy a rozbrečela jsem se. Nechtěla jsem, aby to někdo věděl a už vůbec ne Pietro.

,,To je dobrý si doma a už se to nestane to ti slibuju"

Já si otřela oči.

,,Kdo to ještě ví?"

,,Ještě Wanda, ale slíbila mi, že to nikomu neřekne. Já ji to taky neříkal, ale ona se mi hrabala v hlavě, protože viděla, že jsem zamýšlený."

,,Aha"

Do pokoje vešla Wanda a Nat, když viděli, že se objímáme sedly si a obejmuly nás taky. Pietro zachvíli odešel a já tam zůstala s Nat a Wandou.

,,Tak co jak je?" Zeptala se Nat

,,Je to dobrý a teď mám nápad uděláme si holčičí den.

,,To je dobrý tak co budem dělat nejdřív?" Zeptala se Wanda

,,Nejdřív bych šla nakupovat" řekla jsem a uculila.

,, Tak jdem"

Přišli jsme dolů a já jsem táovi řekla, že půjdem nakupovat.

,,Asi si tím chtěla říct, abych ti půjčil kreditní co??"

,, Možná?" Usmála jsem se jako neviňátko a táta mi dal do ruky kreditkj.

,,Ale ne, že to dopadne jak minule."

,,Neboj" mám s sebou holky ty mě uhlídají.

,,Tak ahojky"

,,Ahoj odpověděl táta a my šli k autu."

----------

Chvilku jsme nakupovali a pak jsme si sedli do kavárny a povídali.

,,Tak co ty a Pietro" zeptala se Nat

,,Dobrý, jsem ráda, že ho mám"

,,Hele Lucy a vážně je to v pohodě já vím co se stalo."

,,Jo je to dobrý, ale Pietro říkal a cituji ho ,,příště by se mi nemusela hrabat v hlavě,,

,,Co se stalo?" Zeptala se nechápavě Nat.

,,No.....on Smith......on mě......." Nedořekl a jsem to a to slovo jsem ji myšlenkou poslal.

,,Pane bože, to je hajzl."

,,Ale nebojte už je mnohem lepší než to bylo. Mám totiž vás"

Usmála jsem se a potom co jsme vše dopily a dojedly, sedly jsme do auta a jeli zpátky do Towru.

,,Tak jsme zpátky a neboj tati tvoje kreditka nepláče."

,,To jsem rád"

,,Tak a teď se jsem koukat na film."

Řekla jsem a odešla do pokoje holky za mnou přišli a, jelikož jsme byly unavené tak jsme v půlce filmu usnuly.

STARKOVÁ!!!Kde žijí příběhy. Začni objevovat